modální logika

Oblast logiky zkoumající logické operace, tzv. modality

(modální operátory jsou například „je možné, je nutné, je nemožné“). Prvenství v oblasti zkoumání modální logiky náleží Aristotelovi

, který v rámci své sylogistiky objevil řadu principů modální logiky. Ve středověku byla modální logika dále rozpracována W. Occamem

, analyzovala se struktura modálních výroků a modální sylogistika. Podnětem pro další rozvoj modální logiky se stala až matematická logika

, na jejímž základě byly vytvořeny modální logiky trojhodnotové (J. Lukasiewicz), systém striktní implikace (C. I. Lewis

), Lewisovy systémy s šesti neredukovatelnými modalitami, systémy relativní modality (G. H. Wright

). Různými formalizacemi modalit se zabývali například H. B. Curry

, W. Quine

, W. Ackermann

, obecná teorie modální logiky však není dosud zpracována.