Michail Jurjevič Lermontov

Literatura / Biografie

*15.10.1814 – †27.7.1841, ruský básník, dramatik a prozaik; mluvčí generace 30. let. Za báseň Na smrt básníka, věnovanou Puškinově památce, a za svobodomyslné názory stíhán, potrestán službou na Kavkaze a posléze zabit ve vyprovokovaném souboji. Jeho dílem, zahrnujícím 30 poém, přes čtyři sta básní, dramata a prózu, vrcholí ruský romantismus (poémy Novic, Démon, Píseň o Caru Ivanu Vasiljeviči, mladém gardistovi a smělém kupci Kalašnikovovi). Realistický obraz ruské společnosti podal v románě Hrdina naší doby, kritiku vysoké společnosti ve veršovaném dramatu Maškaráda. Humanistický patos díla, z něhož za básníkova života byl uveřejněn jen zlomek, hluboce zasáhl do vývoje ruské literatury 19. století. Česky výbory: Básně Michaila Lermontova, Dopisy, Lyrika, Jak volný vítr, Sen, Na obzoru plachta bílá, Samota a láska, Proměny démona, Stesk rozumu, Z plamene a jasu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alexandr Jakovlevič Golovin, Bohuslav Ilek, Emanuel Frynta, Iraklij Luarsabovič Andronikov, Leonid Viktorovič Varpachovskij, Marie Marčanová, Oto Katuša, Pavol Hviezdoslav, Petr Křička, Petr Skála, Pjatigorsk, romantismus, ruská literatura, Stepan Vasylovyč Rudanskyj, Tibor Rakovský.