*21.4.1864 – †14.6.1920, německý sociolog, filozof a historik, profesor univerzity v Berlíně, Heidelbergu, Vídni a Mnichově. Bratr
Alfreda Webera. Jeho názory se formovaly pod vlivem
novokantovství a zčásti pozitivismu.
Spolu s
H.Rickertem a
W.Diltheyem byl autorem koncepce a metody ideálních typů. Interpretuje ji jako konstruování schémat, jež umožňuje uspořádat empirický materiál ze speciálních výzkumů a vytvořit ideální typy společenských jevů. Racionalitu pokládal Weber za určující rys moderní evropské kultury. Stavěl ji proti tradičním a tzv. charismatickým způsobům organizace společenských vztahů. Věnoval se zejména rozborům souvislostí hospodářského života, hmotných a duchovních zájmů různých skupin a jejich vztahů k náboženskému vědomí a morálce.
V díle
Die protestantisclie Ethik und der Geist des Kapitalismus (
Protestantská etika a duch kapitalismu) zdůvodňoval myšlenku, že evropský kapitalismus vděčí za svůj vznik především protestantskému náboženství a morálce s jejich akcentem na pracovitost, šetrnost, čestnost a podnikavost. Kapitalismus hodnotil jako nejracionálnější typ hospodaření. Různé vztahy k moci, různost sociálního statusu a prestiže vysvětloval zejména ideologickými a náboženskými rozdíly. Pokládal je za stejně důležité jako ekonomické a vlastnické vztahy.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
19. 10. 2005
Autor: -red-
Odkazující hesla:
Alfred Schutz, Alfred Weber, analytická sociologie, bádenská škola, Charles Wright Mills, David Riesman, Gyórgy Lukács, Heinrich Rickert, ideální typ, jednání, Peter Blau, psychofyzika, sociologie náboženství, status sociální, typ.
