Matyáš z rodu Habsburků

*24.2.1557 – †20.3.1619, z rodu Habsburků, od roku 1608 uherský a od roku 1611 český král a římskoněmecký císař. Stavovskou opozici proti bratru Rudolfovi II.

využil k získání Rakous a Uher později Čech a císařské koruny. Aby se sám vyhnul přímým střetům s českými stavy, nesvolával sněmy a v roce 1612 přenesl sídlo svého dvora zpět do Vídně. V Praze ustavil vládu pěti místodržících, rozhodující pravomoce zůstaly v rukou nejvyššího kancléře Zdeňka Popela z Lobkovic

. I přes rostoucí napětí mezi Matyášem a stavovskou opozicí se habsburské straně dařilo dosahovat dílčích úspěchů – za nástupce bezdětného Matyáše byl českým sněmem uznán bez volby jeho synovec arcikníže Ferdinand Štýrský (byl uznán také moravským markrabětem a panovníkem v Uhrách). V roce 1618 se situace vyhrotila natolik, že 23.5. došlo k defenestraci

dvou místodržících a tím k počátku českého stavovského povstání

. Na jaře 1619 císař Matyáš zemřel, jeho nástupce Ferdinand II.

byl ale brzy (v srpnu 1919) sesazen.