Lyon

[Ljon], krajské město v jižní Francii v kraji Rhône-Alpes, středisko departementu Rhône na soutoku Rhôny se Saônou; 418500 obyvatel (1982). Obchodní (veletrhy) a finanční (burza) středisko. Průmysl textilní, chemický, plastických hmot, strojírenský, dopravních prostředků, potravinářský, farmaceutický, elektrotechnický, ocelářský. Římské památky (divadlo, akvadukt); katedrála (12.–15. století). Muzea, divadlo, knihovny, opera, akademie věd. Univerzita (založena 1809) aj. vysoké školy. Vědeckovýzkumné ústavy. – Lyon byl založen na místě starší foinické a keltské osady 43 př.n.l. Římany pod jménem Lugdunum. Stal se hlavním městem provincie Gallia Lugdunensis. Roku 177 doložena křesťanská obec, v pozdním císařství lyonský arcibiskup primasem Galie a jedním z předních hodnostářů církve. Roku 461 Lyon připojen k říši Burgundů, sídlo krále. Hlavní město Burgundského království i po jeho začlenění do franské říše. Od 9. století centrum samostatného feudálního území (hrabství Lyonnais, Lyonsko), formálně pod svrchovaností Burgundského (Arelatského) království a v 11.–14. století římsko německé říše. Skutečnými pány města i kraje byli arcibiskupové, omezovaní od 12. století měšťany a šlechtou. V letech 1245 a 1247 se v Lyonu konaly ekumenické koncily. V letech 1307 – 1312 připadlo Lyonsko Francii, zachovalo si autonomní postavení. Roku 1320 rozšířeny městské svobody. Lyon se stal jedním z ekonomických center západní Evropy (od roku 1419 významné trhy) a oporou královské moci. Raně kapitalistická výroba podporována francouzskými králi (Ludvík XI.); v době pronásledování hugenotů narušen ekonomický vzestup města. Významná úloha za francouzské revoluce konce 18. století (boj o město mezi girondisty

a jakobíny

).