látka a tvar

Filozofie

Filozofické kategorie, které vyjadřují dvě neodlučitelné stránky všech přírodních a společenských jevů a procesů. Látka tvoří základ, podstatu jevu, zatímco tvar je způsob, jakým je látka organizována a vyjádřena. Vztah mezi látkou a tvarem je dialektickým vztahem, v němž se obě stránky podmiňují, působí na sebe, tvoří jednotu i rozpor. Viz také forma a obsah. V dějinách filozofie měly kategorie látka a tvar ústřední postavení zejména v Aristotelově a později scholastické filozofii. Látka (hýlé) byla chápána abstaktně jako věčný podklad (substrát) všech existujících věcí smyslového světa, jako nositelka dění i změn. Tvar (eidos, morfé) byl jednotícím aktivním principem, obsahujícím v sobě i účel (telos), který z látky vytvářel jednotlivé věci, tj. určité bytí. Zejména u Aristotela úzce souvisí kategorie látka a tvar s pojetím možnosti a skutečnosti (dynamis a energeia) a s procesem aktualizace, proto proti Platónově idealistickému odtržení podstaty Aristoteles zdůrazňoval, že čisté látce ani tvaru nenáleží reálná existence (jsou pouze myslitelné). Každá věc je vždy jednotou látky a tvaru. Tvar je pak předmětem vědeckého zkoumání proto, že shrnuje tzv. druhé podstaty – obecné, rodové a druhové, skutečné.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: aktualizace.