Kolumbie

Státy / Jižní Amerika / V Jižní Americe

Stát v Jižní Americe.
Rozloha: 1141748 km².
Počet obyvatel: 37685 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 33 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1810).
Správní členění: 32 departementů,1 distrikt hlav. města.
Hlavní město: Bogotá (Santafé de-) 5 238 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Cali 1719, Medellín 1621, Barranquilla 1064, Cartagena 746, Cúcuta 479.
Nejvyšší hory: Pico Cristóbal Colón 5775 m, Nev. de) Ruíz 5380 m (činná sopka).
Významné řeky: Magdalena 1550 km, Cauca 1380 km, Caquetá.
Hlavní etnické skupiny: mestici 58%, běloši a kreolové 20%, mulati 14%, černoši, Indiáni.
Průměrný přírůstek obyvatel: 1,7% (1991–1996).
Úřední jazyk: španělština.
Gramotnost: 91%.
Náboženství: římští katolíci 93%.
Měna: 1 kolumbijské peso (COP) = 100 centavů.
Hospodářství: zemědělství, průmysl, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 2140 USD.

Původními obyvateli dnešní Kolumbie byli Indiáni

– zejména Čibčové, jejichž říši si v 16. století podrobili Španělé. Území bylo v roce 1564 začleněno do generálnímu kapitanátu Nová Granada, v 18. století do stejnojmenného místokrálovství. Roku 1811 zde byl vyhlášen nezávislý stát, Španělé poté postupně většinu země dobyli zpět. V roce 1819 bylo španělské vojsko za pomoci Simóna Bolívara poraženo a země se stala součástí nového státu Velká Kolumbie (společně s Venezuelou, Ekvádorem a Panamou). Roku 1830 se federace rozpadla. Země (nazývaná Nová Granada a nadále spojená ve federaci s Panamou) byla dalších 30 let zmítána občanskou válkou, poté vedla vítěznou válku s Ekvádorem (1862–1863). V roce 1863 přijala název Kolumbie. Další boje vyústily roku 1902 v odtržení Panamy. V letech 1932–1934 vedla země válku s Peru, po druhé světové válce opět vypukla občanská válka ukončená roku 1958. Od 80. let ovlivňovala politiku Kolumbie narkomafie, země čelila také partyzánským skupinám.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 21. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Andres, Arango Pastrana

, Andský společný trh, Apure, Barranquilla, Bucaramanga, Cartagena, Cartago, Cauca, Centrální Kordillera, Córdoba, Cristóbal Colón, Envigado, Girardot, Huila, Jižní Amerika, latinskoamerické výtvarné umění, Magdalena, Manuel Amador Guerrero, Maracaibo, Meta, Montería, Nariño, Neiva, Nevado del Ruiz, Nová Granada, Pasto, Pereira, Putumayo, Putumayo, San Andrés y Providencia, Santa Marta, Santander, Sierra Nevada de Santa Marta, Sincelejo, Tisícidenní válka, Tuluá, Válka španělských kolonií za nezávislost 1810-1826, Vaupés, Venezuelský záliv.