Jižní Amerika

Geografie / Kontinenty / Jižní Amerika

Kontinent na jižní polokouli na ploše 17,8 milionů km², žije zde 300 milionů obyvatel. Mezi státy Jižní Ameriky patří Brazílie, Argentina a Chile, mezi Andské země Bolívie, Peru, Ekvádor, Kolumbie, mezi La Platské země patří Uruguay a Paraguay a na severu Jižní Ameriky leží Venezuela , Guzana a Surinam. Jižní Amerika je spojena Panamskou šíjí se Severní Amerikou. Krajními body pevniny jsou mysy: na S Gallinas, 12°27'severní šířky, na jihu Froward, 53°54'jižní šířky, na západě Pariňas, 81 ° 20' západní délky, na V Branco, 34°45' západní délky. Šířka pevniny až 5170 km, délka 7500 km. Pobřeží je málo členité. Největší ostrovy: Ohňová země, Marajó, Chilské, Falklandy (Malvíny), Galapágy. Povrch pevniny je převážně nížinný, střední výška 580 m. Jádrem pevniny je brazilský a guayanský štít. Západní pobřeží lemují jihoamerické Andy (Kordillery) a vnitrozemí vyplňují tropické nížiny Amazonská, Orinocká a Laplatská a vysočiny Brazilská a Guayanská. Nejvyšší horou Jižní Ameriky je Aconcagua, 6959 m n.m. Nejníže položeným místem je proláklina Salinas Grandes (-40 m). Peruánsko-chilská předhlubeň je epicentrem silných zemětřesení v Andách. Nerostné bohatství je značné a dosud nedostatečně prozkoumané. Světadíl má dostatek energetických surovin (ložiska ropy, zemního plynu, uhlí) a nejbohatší zdroje vodní energie na světě. Velké jsou i zásoby rud železa, mědi, olova, zinku, manganu, cínu, wolframu, vizmutu, molybdenu, niklu, kobaltu, vanadu, uranu a drahých a vzácných kovů, bauxitu, ledku, guána a fosforitů. Hlavním rozvodím jsou Andy; téměř 90% pevniny patří k atlantskému pomoří. Mohutné řeky, protékající pralesem, patří vodností a plochou povodí k největším na Zemi (Amazonka, Paraná, Orinoko). V mezihorských kotlinách jsou četné bezodtoké pánve (bolsony), vyplněné solnými jezery (Salar de Uyuni, Salinas Grandes) a při pobřeží jezera lagunární (Maracaibo, Patos, Mirim). V Andách je mnoho jezer ledovcového původu (Buenos Aires, Argentino, Viedma); v tektonické depresi leží jezero Titicaca. Hlavní podnebná pásma jsou tropické a subtropické, s pasátovou cirkulací z Atlantiku. Andy mají podnebí horské až velehorské; větší část tichomořského pobřeží lemují pouště, neboť srážek od Tichého oceánu je málo. Nejpestřejší rostlinnou formací je tropický deštný prales, přecházející v horské tropické a subtropické lesy, stepi i suchomilná rostlinstva. Zvířena patří k neotropické oblasti, je bohatá endemity a druhově. Viz také Amerika.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 2. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Amerika, Antarktida, Antily, Atlantský oceán, Cryptanthus, fejchoa, Francouzi, Juan Fernández, Karibské moře, Kečuové, krunýřovec, laso, Llullaillaco, Lulo, Maracaibo, monte, Nahuel Huapi, Nevado del Ruiz, Nová Granada, Ohňová země, oka, Peruánský proud, Putumayo, Pyrotheria, salina, Sierra Nevada de Santa Marta, Uakari, vřešťan.