Jižní Amerika

Kontinent na jižní polokouli na ploše 17,8 milionů km², žije zde 300 milionů obyvatel. Mezi státy Jižní Ameriky patří Brazílie

, Argentina

a Chile

, mezi Andské země Bolívie

, Peru

, Ekvádor

, Kolumbie

, mezi La Platské země patří Uruguay

a Paraguay

a na severu Jižní Ameriky leží Venezuela

, Guzana a Surinam

. Jižní Amerika je spojena Panamskou šíjí se Severní Amerikou

. Krajními body pevniny jsou mysy: na S Gallinas, 12°27'severní šířky, na jihu Froward, 53°54'jižní šířky, na západě Pariňas, 81 ° 20' západní délky, na V Branco, 34°45' západní délky. Šířka pevniny až 5170 km, délka 7500 km. Pobřeží je málo členité. Největší ostrovy: Ohňová země

, Marajó, Chilské, Falklandy (Malvíny), Galapágy. Povrch pevniny je převážně nížinný, střední výška 580 m. Jádrem pevniny je brazilský a guayanský štít. Západní pobřeží lemují jihoamerické Andy

(Kordillery) a vnitrozemí vyplňují tropické nížiny Amazonská, Orinocká a Laplatská a vysočiny Brazilská a Guayanská. Nejvyšší horou Jižní Ameriky je Aconcagua, 6959 m n.m. Nejníže položeným místem je proláklina Salinas Grandes (-40 m). Peruánsko-chilská předhlubeň je epicentrem silných zemětřesení v Andách. Nerostné bohatství je značné a dosud nedostatečně prozkoumané. Světadíl má dostatek energetických surovin (ložiska ropy, zemního plynu, uhlí) a nejbohatší zdroje vodní energie na světě. Velké jsou i zásoby rud železa, mědi, olova, zinku, manganu, cínu, wolframu, vizmutu, molybdenu, niklu, kobaltu, vanadu, uranu a drahých a vzácných kovů, bauxitu, ledku, guána a fosforitů. Hlavním rozvodím jsou Andy; téměř 90% pevniny patří k atlantskému pomoří. Mohutné řeky, protékající pralesem, patří vodností a plochou povodí k největším na Zemi (Amazonka

, Paraná, Orinoko). V mezihorských kotlinách jsou četné bezodtoké pánve (bolsony), vyplněné solnými jezery (Salar de Uyuni, Salinas Grandes) a při pobřeží jezera lagunární (Maracaibo, Patos, Mirim). V Andách je mnoho jezer ledovcového původu (Buenos Aires, Argentino, Viedma); v tektonické depresi leží jezero Titicaca. Hlavní podnebná pásma jsou tropické a subtropické, s pasátovou cirkulací z Atlantiku

. Andy mají podnebí horské až velehorské; větší část tichomořského pobřeží lemují pouště, neboť srážek od Tichého oceánu

je málo. Nejpestřejší rostlinnou formací je tropický deštný prales, přecházející v horské tropické a subtropické lesy, stepi i suchomilná rostlinstva. Zvířena patří k neotropické oblasti, je bohatá endemity a druhově. Viz také Amerika

.