kancionál

Náboženství / Zpěv

[Latina], zpěvník, liturgická kniha, obsahující systematicky uspořádané kostelní písně s notací. O největší rozkvět kancionálů se v českých zemích zasloužilo husitství (Jistebnický kancionál) a jednota bratrská (J.Tranovský, J.Blahoslav, J.A.Komenský, Šamotulský kancionál a Ivančický kancionál). V Čechách byly v pobělohorské době vydávány jen katolické kancionály, snažící se navázat i na tradici lidového zpěvu (M.V.Šteyer, Kancionál český), odrážel se v nich mariánský kult (J.I.Dlouhoveský, Pole požehnané, Zdoroslavíček na poli požehnaném). Úpadek tvorby kancionálů nastal po zrušení literátských bratrstev (nařízení Josefa II., 1784), kdy bylo zakázáno používat dosavadní kancionály a byl vydáván úřední zpěvník Normální zpěvy. Od 19. století již nové kancionály nevznikaly.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 10. 2003
Autor: -red-

Odkazující hesla: Jan Rozenplut ze Švarcenbachu, Šamotulský kancionál.