Jugoslávie

Jugoslávie vznikla po první světové válce jako Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

. Do nového útvaru byly zahrnuty bývalé jihoslovanské provincie Rakouska-Uherska společně se Srbskem a Černou Horou (které byly před rokem 1914 nezávislými státy). Roku 1921 nastoupil po smrti Petra I.

na trůn Alexandr I.

, v témže roce se země stala členem Malé dohody

. V roce 1926 nastal po smrti premiéra Nikoly Pašiće

politický zmatek, což krále roku 1929 přimělo k zavedení diktatury. Země byla v témže roce přejmenována na Jugoslávii. V roce 1934 byl Alexandr I. zavražděn v Marseille. Za druhé světové války byla Jugoslávie roku 1941 poražena Německem a rozdělena na okupované Srbsko a loutkové fašistické Chorvatsko. Do roku 1945 získali kontrolu nad územím komunisté v čele s maršálem Titem, kteří vyhlásili Socialistickou federativní republiku Jugoslávie. Snahy Tita o samostatnou politiku vedly v roce 1948 k roztržce se SSSR, diplomatické styky byly obnoveny roku 1955. V 80. letech došlo k oslabení centrální vlády a růstu separatistických tendencí v jednotlivých federativních republikách. Na přelomu 80. a 90. let byl zaveden systém více politických stran. V roce 1991 se Jugoslávie po vyhlášení nezávislosti Slovinska, Chorvatska, Makedonie a Bosny a Hercegoviny rozpadla, zůstalo v ní pouze Srbsko a Černá Hora (soustátí mělo název Svazová republika Jugoslávie). Roku 1992 vypukla krvavá občanská válka mezi Srby, Chorvaty a muslimy, během níž docházelo k etnickým čistkám a genocidě (zejména v Bosně a Hercegovině). Mírová smlouva byla podepsána v roce 1995 v Daytonu v USA. Nepokoje však pokračovaly, brutální akce Srbů proti Albáncům v Kosovu vyústily roku 1999 v ozbrojený zásah NATO. V roce 2003 byla federace přeměněna na volnější soustátí nazvané Srbsko a Černá Hora. Roku 2006 se svazek rozpadl, Srbsko a Černá Hora se staly nezávislými státy.