inženýrská psychologie

Psychologie

Lidské inženýrství, biotechnologie, užitá experimentální psychologie – obor aplikované psychologie zkoumající psychické procesy a vlastnosti člověka za účelem formulování požadavků na technická zařízení, jež z těchto procesů a vlastností vyplývají; jedno z odvětví aplikované psychologie, jehož cílem je řešení úlohy vzájemného přizpůsobení techniky a lidského činitele v systému člověk-stroj. Od ergonomie, s níž bývá někdy ztotožňována, se inženýrská psychologie liší užším zaměřením (inženýrská orientace, striktní systémový přístup) a příbuzností s průmyslovým inženýrstvím (projektování, zdokonalování a realizace integrovaných biotechniokých systémů). Rovněž vědní specializace podílející se na interdisciplinárním charakteru inženýrské psychologie jsou poněkud odlišné (operační výzkum vycházející z teorie pravděpodobnosti, informace, kybernetiky). Počátky inženýrské psychologie jsou spjaty s rozvojem experimentální průmyslové psychologie a s časovými a pohybovými studiemi prováděnými v průmyslu na přelomu 20. a 30. let 20. století v rámci zjišťování nejekonomičtějších forem pracovního procesu a standardizace pracovních metod a prostředků. Podle některých autorů přispělo ke vzniku inženýrskÉ psychologie průmyslové inženýrství, sledující efektivitu práce, a pracovní psychologie, zaměřená na hodnocení a výběr pracovníků. Přestože vývoj inženýrské psychologie není dosud ukončen z hlediska jejího předmětu, terminologie ani metodologie, zabývá se výhradně oblastí operátorských (obslužných) činností (výzkum informačního režimu operátorů, analýza operativního myšlení a rozhodování při technicky náročných činnostech, řešení problému komunikace člověk-stroj), zatímco ergonomii je spíše vyhrazena oblast optimalizace pracovních procesů, podmínek a prostředků. Viz také člověk-stroj.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 8. 2006
Autor: -red-