infekce

[Latina], infectio, nákaza – proces, při kterém se choroboplodné mikroorganismy (bakterie, viry, paraziti) dostanou do styku s hostitelským makroorganismem, proniknou do něj a za určitých okolností vyvolají onemocnění (infekční chorobu). Vstupní branou infekce je kůže nebo sliznice. Šiřitelem nákazy je jiný onemocnělý organismus (lidský nebo zvířecí). Infekční choroba se neprojeví hned po vniknutí nákazy do organismu, ale až po určité inkubační době. Její znalost u jednotlivých infekčních chorob je důležitá pro určení profylaxe

onemocnění, tj. pro určení karanténní doby. Napadený organismus reaguje na vstup infekčního agens tvorbou protilátek. Má-li organismus tyto protilátky v dostatečném množství k dispozici (buď proto, že dotyčnou infekční nemoc již překonal, nebo proto, že mu byly protilátky z důvodů ochrany dodány), nemusí touto chorobou onemocnět. Infekce se může vyskytovat ojediněle (sporadicky) nebo hromadně (epidemicky až pandemicky). Infekční choroby patřily v minulosti k nemocem s nejvyšším výskytem v populaci. Ještě ve 30. letech našeho století byly na prvním místě ve světové statistice úmrtnosti. Rostoucí úroveň prevence v lékařství, zavedení povinného očkování a využití chemoterapeutik

a antibiotik

snížily podstatně výskyt některých infekčních onemocnění.