hřích

Stěžejní pojem křesťanského náboženství

, chápaný jako výraz neposlušnosti vůči Bohu, urážka Boha či porušení Boží smlouvy. Křesťanské náboženství odvodilo původ hříchu z adamského pádu

a vytvořilo tak postulát dědičného hříchu (smysl hříchu je v jeho obecnosti, vyplývající z prvotního hříchu Adama a Evy

, kteří se podle mýtu chtěli vymknout Boží autoritě; být člověkem proto znamená být hříšníkem, neboť čistý se nemůže zrodit z nečistého). Křesťanská teologie rozlišila několik základních významů slova hřích (neúmyslné opuštění cesty určené Bohem, nepravost, přestoupení příkazu, vzpoura či odmítnutí Boha) a propracovala různé systémy závažnosti a zbavování se hříchu. Náboženské pojetí hříchu sehrálo důležitou roli v četných teologických sporech uvnitř církve (heretické

směry, reformace

). Viz také adamský pád

. Přeneseně porušení určitého závazku či normy, neposlušnost a provinění vyžadující trest.