Gruzie
Státy / Asie / V Asii
Stát v Asii.
Rozloha: 69700 km2.
Počet obyvatel: 4630 tis. (2008).
Hustota zalidnění: 78 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991).
Správní členění: 2 autonomní republiky (Abcházie, Adžarsko), 1 antonomní oblast, 10 regionů, 1 městský region.
Hlavní město: Tbilisi.
Jiná města: Kutaisi, Rustavi, Batumi, Suchumi.
Nejvyšší hora: Šchara 5201 m.
Významné řeky: Kura 1364 km, Rioni 327 km.
Hlavní etnické skupiny: Gruzínci 83,8%, Arméni 5,7%, Ázerbájdžánci 6,5%, Rusové 1,5%.
Průměrný přírůstek obyvatel: -0,325% (2008).
Úřední jazyk: gruzínština.
Gramotnost: 100%.
Náboženství: pravoslavní 83,9%, muslimové 9,9%.
Měna: 1 lari (GEL) = 100 tem.
Hospodářství: rozvinuté zemědělství, průmysl.
Původní obyvatelstvo dnešní Gruzie tvořily kmeny Kolchů a Iberů. V 1. století zemi ovládli Římané, ve 4. století byla oblast christianizována. Po rozdělení římské říše připadla Gruzie Byzanci, později ji obsadili Arabové. Od 13. století se země dostala pod tlak Turků a Peršanů. Od počátku 19. století byly jednotlivé části Gruzie postupně připojovány k Rusku, celá země mu připadla roku 1864. Po ruské revoluci a neúspěšném pokusu o federaci zakavkazských států vznikl v roce 1918 v Gruzii nezávislý stát, roku 1921 se území stalo součástí Zakavkazské SFSR v rámci SSSR. V roce 1936 byla vytvořena Gruzínská SSR. Roku 1991 vyhlásila Gruzie nezávislost, v roce 1993 se stala členem SNS. V první polovině 90. let v zemi probíhala občanská válka mezi politickými frakcemi a boje se separatisty v autonomních oblastech Abcházie a Jižní Osetie.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
21. 11. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: Abcházie, Asie, Ázerbájdžánci, Batumi, byzantské výtvarné umění, Cchinvali, Čečensko, Cereteli, Eduard Amvrosievič Ševarnadze, Elbrus, Gruzíni, gruzínská hudba, Jižní Osetie, Kachen, Kartlijské království, Kavkaz, Kolchidská nížina, Kura, megrelské knížectví, Michail Nikolozovič Saakašvili, Nodar Dumbadze, Rioni, Rustavi, Sásánovci, Topozero, Zakavkazsko.
