Kavkaz

Členité hornaté území na hranici Ruska

(Dagestán, Čečensko, Ingušsko, severní a jižní Osetie, Kabardino-Balkarská republika, Karačajevo-Čerkesská republika a Adygea), Gruzie

, Ázerbájdžánu

a Arménie

; mezi mořem Černým

a Kaspickým

, na jih od Kuma-manyčské sníženiny

. Kavkaz zahrnuje Předkavkazsko

, Velký Kavkaz

(často jen Kavkaz) a Zakavkazsko

s Malým Kavkazem

a Arménskou vysočinou

. Pohoří vulkanického původu, plocha přibližně 440000 km². Velký Kavkaz (dlouhý 1100 km) tvoří dvě rovnoběžná pásma: Hlavní (též Vodorazdeľnyj, nejvyšší hora Kavkazu El'brus

, 5642 m n.m., má západní a východní vrchol, nachází se v Karabaldinsko-balkarské autonomní republice) a Boční hřeben. Velký Kavkaz na severu je oddělen od jižního Malého Kavkazu hlubokým tektonickým údolím s nížinami Kolchidskou

na západě a na východě Kuro-Araksanskou. Rozprostírá se mezi Krasnodarem

a Baku

. Četné vrcholy jsou zaledněny, sněžná čára

leží v 2700-3000 m n.m. Asi 2000 ledovců (největší Dychsu

, Bezingi

) zaujímá 1428 km². Kavkaz je pramennou oblastí mnoha řek (Kura

, Terek

, Rioni

). Z jezer je největší Sevan

(v Arménii). Území Kavkazu vyniká velkou pestrostí geomorfologickou i vegetační. Kavkaz vyvrásněn v třetihorách, tvořen krystalickými břidlicemi, výlevnými horninami a granity. Četná lázeňská a rekreační střediska. Islámské

náboženství. Kavkaz býval přirozenou hranicí mezi Osmanskou říší

a Ruskem. Turistický ruch, treking, cyklistika

, alpinismus

, rafting. Studiem Kavkazu se zabýval Emanuel Fait, český zeměpisec, v letech 1894-95 získal doktorát za práci Kavkaz, jeho přírodní krásy, poměry národo-hospodářské, národopis a místopis. Roku 65 př.n.l. na Kavkaz pronikl Pompeius

a začal řešit problematiku Blízkého východu

v římské politice. Hlavní vrcholy Kavkazu (nadmořská výška v metrech): Velký Kavkaz: Eľbrus 5642, Dychtau 5203, Koštantau 5151, Puškinův štít 5100, Šchara 5068, Džangitau 5058, Kazbek 5033, Katyntau 4970, Rusaveliho štít 4960, Ušba 4700 Malý Kavkaz: Gjamyš 3724 Arménská vysočina: Aragac: 4090