gong

Hudební nástroje

[Malajština], hudební nástroj bicí samoznějící, laděný. Kovová, nejčastěji bronzová kulatá deska ve tvaru mísy, zavěšená na kovovém rámu a rozeznívaná úderem plstěné paličky. Gong je laděn na určitý tón v rozmení c-c¹. Pochází z jižní Asie, v umělé hudbě se vyskytuje od konce 18. století. Od běžně užívaných typů gongu se liší javánské gongy mající tvar uzavřené nádoby bez dna s vypuklinou ve středu horní části. Vyskytují se v různých velikostech a vytvářejí celé orchestry.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 21. 2. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: hudební nástroje, indonéská hudba, japonská hudba.