generalizace

Psychologie

Psychologie, a) zobecňování; způsob tvoření obecných pojmů z pojmů méně obecných nebo jedinečných. Myšlenkový pochod od zvláštního k všeobecnému, od částečného k celkovému, od druhu k rodu; myšlenkový proces aplikace soudu na celou třídu jevů (znaků) probíhající na základě zkušenosti při menším počtu reálných jevů, než obsahuje potencionálně daná třída. Generalizace se týká jak konkrétních obsahů (například z opakovaných pozorování lze vyvodit obecnou, generalizovanou zkušenost pro všechny případy zahrnuté do stejné třídy pozorovaného jevu), tak obsahů abstraktních (logická generalizace probíhající na bázi představového charakteru). Psychologie neztotožňuje pojem generalizace s termínem abstrakce, která má svou specifiku; b) uplatnění obecné myšlenky na relativně nové půdě (vztažení obecného na nový objekt či situaci); c) rozšíření původně ohraničeného procesu v organismu do většího prostoru či do více systémů tohoto organismu (generalizovaný útlum, adaptační syndrom, behavioristická generalizace podnětu, reakce či chování). V posunutém smyslu se hovoří rovněž o generalizaci emocí a duševních stavů.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: podmiňování.