finské výtvarné umění

Výtvarné umění

Od 13. století se rozvíjelo paralelně se švédským a severním německým uměním (hrad Viborg, halový dóm v Turku). Reformace 16. století se orientovala na domácí tradici a nizozemské umění (zámek v Turku). V 18. století se prosazoval ruský klasicismus a od 19. století se rozvíjelo národní historizující umění (Gallén-Kallela), též monumentální plastika (Aaltonen) a secesní architektura (Eliel Saarinen). Ve 20. století dosahuje mimořádného významu architektura (A. Aalto, Eero Saarinen), jsou řešeny problémy tvorby životního prostředí (výstavba přírodních měst ), sociálních a sociologických funkcí architektury, charakteristické je užití tradičních materiálů (granit, dřevo), malířství a sochařství rozvíjí avantgardní směry (kinetismus, konceptuální umění, pop-art, hyperrealismus). Od 70. let sílí tendence oživovat národní kulturní tradice a řešit společenské a sociální problémy, vedoucími obory je grafika a design charakterizovaný funkčností, jasností konstrukčních principů a vlivem přírodních forem (stroje, nábytek, svítidla, sklo, textil, nádobí).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 2. 3. 2007
Autor: -red-