fašismus

Politologie

[Z italštiny, resp. latiny, fasces – svazy, fascio – svazek] původně politické hnutí v čele s B. Mussolinim

, který se dostal k moci roku 1922 (tzv. pochod na Řím, „černé košile“). V dalším smyslu nacionalistická ideologie a systém vlády alternativní vůči demokratickému systému, vytvářející korporativní systém přitažlivý pro široké vrstvy, ideologie těžící z ekonomických, sociálních a politických problémů (jak se v meziválečné Evropě 20. století vyskytly v důsledku hospodářské krize). Ideologie fašismu hlásala nepřátelství k jiné extremistické ideologii, ke komunismu, dále nesnášela demokratické principy, pomocí demagogie a podněcování nacionalismu, šovinismu, umělého hledání nepřítele (antisemitismus v nacistickém Německu) si získavala stále více posluchačů a přívrženců. Variantou italského fašismu byl německý nacinálsocialismus (National Sozialismus, viz politická strana NSDAP, ve které se Hitler se dostal k moci roku 1933) neboli národní socialismus, který byl postaven na podobných principech a navíc s výrazným prvkem antisemitismu. A. Hitler mimo jiné právě Židy označil za původce problémů Německa a živil v lidech tuto nenávist, která byla již založena na rasovém principu, nikoliv jen náboženském (jako antisemitismus dříve v historii).

Vytvořeno: 18. 6. 2001
Aktualizováno: 9. 6. 2022
Autor: -KH-

Odkazující hesla: Albert Einstein

, Alfred Rosenberg, Angel Todorov, Benito Mussolini, Carlo Lizzani, Elio Vittorini, Franco, František Halas, Georgios Andreas Papandreu, Heinar Kipphardt, Hellmuth von Gerlach, italská kinematografie, klerofašismus, květnové boje 1929 v Německu, Mistr Eckhart, Mladá Itálie, nacismus, NSDAP, pangermanismus, Paul Anton Lagarde, rasismus, španělská kinematografie, Sven Hedin, Thomas Mann.