Evžen Sokolovský

*8.8.1925 (Příbram, Československo) – †14.6.1998 (Praha, Česká republika), český divadelní a televizní režisér a pedagog. V roce 1947 absolvoval na brněnské konzervatoři obor herectví, ale již jako student začal s režií v brněnském divadelním souboru Křesadlo. Dráhu progresivního divadelního režiséra začínal v Horáckém divadla v Jihlavě (1947–1954), poté byl v angažmá v Divadle S. K. Neumanna v Praze a v Městském divadle v Kladně. V letech 1959–1967 byl hlavním režisérem Mahenovy činohry Státního divadla v Brně, kde spolu s Milošem Hynštem

, Aloisem Hajdou

a dramaturgem Bořivojem Srbou

vytvářel program politicky angažovaného divadla, inspirovaného Bertoldem Brechtem

a českou a světovou avantgardou, čímž výrazně ovlivnil tehdejší podobu této scény. V roce 1966 zde nastudoval Pašije neboli Kopeckého rekonstrukci české lidové hry Komedie o umučení a zmrtvýchvstání Spasitele a Pána našeho Ježíše Krista (inscenace, demostrující odpor vůči režimu, se tehdy stala famózní událostí). Sokolovský současně vedl (v letech 1961–1967) satirickou scénu Večerní Brno, kde s výbušným temperamentem inscenoval sžíravé satiry

, reflektující nálady druhé poloviny 60. let. Stál též u zrodu dramatického vysílání brněnského studia Československé televize a působil jako pedagog na brněnské JAMU (později i na divadelní fakultě AMU v Praze), kde vychoval řadu talentovaných režisérů (mj. Peter Scherhaufer

, Zdeněk Pospíšil

a Eva Tálská

, kteří se stali pilíři divadla Husa na provázku

, resp. Divadla na provázku). V letech 1967–1969 byl režisérem činohry Národního divadla v Praze a poté uměleckým šéfem Divadla E. F. Buriana. V roce 1970 se stal režisérem Československé televize a téměř dvacet let se věnoval televizní režii, především režii ve své době populárních seriálů – Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Muž na radnici (1976), Inženýrská odysea (1979), Zákony pohybu (1979), Okres na severu (1981), Chlapci a chlapi (1988). Často spolupracoval s Jaroslavem Dietlem

a Ludvíkem Kunderou

. V roce 1983 mu byl udělen titul zasloužilý umělec

. Jeho druhou manželkou byla v letech 1962–1975 herečka Miriam Hynková

, která hrála v řadě manželových prací. Byl otcem čtyř dětí, jeho syn z prvního manželství Evžen (Eugen) Sokolovský ml. (*1950) je rovněž televizním režisérem.

Vybraná filmografie (televizní filmy): inscenace podle hry Henrika Ibsena

Opory společnosti (1972), Historie jedné lásky (1973), historická komedie Královské řádění (1974), drama podle románu Evy Schmidtové

Dívka jako ty (1975), drama Střílej oběma rukama (1976), drama Vykřičník za Kateřinu (1977), podkarpatská balada podle románu Ivana Olbrachta

Nikola Šuhaj loupežník (1977), historické drama podle divadelní hry Nikolaje Fjodoroviče Pogodina

Kremelský orloj (1977), komedie Jablko a jeho strom (1977), drama Rána jistoty (1978), manželská komedie Filatelistická historie (1978), drama Nositelé zeměkoule (1980), adaptace divadelní hry Karla Čapka

Matka (1980), kriminální drama Soví hnízdo (1981), drama o práci příslušníků bezpečnosti Příjemnce platí v dolarech (1981), komedie Slečna se špatnou pověstí (1982), vesnické drama Parcela 60, katastr Lukovice (1983), životopisný film o Františku Gellnerovi

Radosti života (1984), příběh z prostředí výzkumného ústavu Na čí stranu (1984), drama Skok (1985).