Jaroslava Adamová

Biografie / Herectví

*15.3.1925 (Praha, Československo) – †16.6.2012 (Praha, Česká republika), česká divadelní a filmová herečka. V roce 1946 absolvovala pražskou konzervatoř (již během studií se objevila na scéně divadla Větrník), poté působila v Divadle na Vinohradech a v Hudebním divadle v Karlíně. V roce 1954 přešla do Werichova souboru v Divadle ABC (tehdy Divadlo satiry a estrády) a od roku 1962 byla členkou Městských divadel pražských. Její uměleckou dráhu, během níž vyrostla ve vynikající herečku intelektuálního typu, ovlivnily takové osobnosti jako Jiří Frejka, Alfréd Radok, Jan Werich či Ota Ornest. Zatímco na divadle, v rozhlasu i v dabingu se stala vyhledávanou temperamentní herečkou obdivuhodného rejstříku a představitelkou dramaticky vypjatých postav i komických rolí s darem groteskního nadhledu a ironie a zažila mnoho triumfů (na jevišti ztvárnila mj. Ibsenovu Heddu Gablerovou, Tolstého Annu Kareninu, císařovnu v Dürrenmattově Romulovi Velikém, Elektru v Sartrových Mouchách, Schillerovu Marii Stuartovnu), čeští filmaři jejích služeb k vlastní škodě nedokázali využít. Před filmovou kamerou debutovala hlavní úlohou švadleny Marie v proletářském dramatu Chceme žít (1949), po němž následovala série drobných rolí ve filmech různých žánrů (k nejvýznamnějším patří matka v dramatu Škola hříšníků, manželka maloměstského drogisty ve filmu Panenství a kriminál, smyslná královna Runa v pohádce Radúz a Mahulena a bylinářka Lucka v dramatu Želary). Z její televizní práce je nejznámější a zřejmě nejpopulárnější snímek Kočár nejsvětější svátosti, v němž si zahrála po boku J. Wericha peruánskou herečku Kamilu. Silnou roli ženy, která se chce po šedesáti letech manželství náhle rozvést, jí nabídl v roce 2009 televizní snímek Stínu neutečeš. Patřila též k legendám českého dabingu, svůj neobyčejně tvárný hlas propůjčovala nejslavnějším světovým herečkám (Sophia Lorenová, Jeanne Moreauová, Simone Signoretová, Katherine Hepburnová aj.), za své dabingové umění získala Cenu Františka Filipovského. Byla též vynikající recitátorkou (její představení Cocteauova Lidského hlasu v pražské Viole zachytil pro televizní obrazovku Evžen Sokolovský), nahrála několik gramodesek, často účinkovala v televizních Nedělních chvilkách poezie. Působila též jako pedagožka na pražské konzervatoři. V roce 1967 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně, v roce 1997 dostala Cenu Thálie za celoživotní dílo, v roce 2001 byla vyznamenána medailí Za zásluhy a v roce 2004 byla nominována na Českého lva za herecký výkon ve filmu Želary. Jejím bratrancem byl zpěvák Richard Adam. Jako jediná žena (kromě Stelly Zázvorkové) měla přístup na proslulé „pánské jízdy“ u Werichů. Zemřela na následky zlomeniny nohy v krčku v léčebně dlouhodobě nemocných v Praze.

Vybraná filmografie: poetické proletářské drama podle románu Karla Nového Chceme žít (1949), pokrokově výchovná a emancipačně propagační komedie Kudy kam? (1956), kriminální příběh Padělek (1957), psychologický příběh o rozvratu mladého manželství Útěk ze stínu (1958), detektivka Kde alibi nestačí (1961), televizní film Kočár nejsvětější svátosti (1962), tři příběhy ze života mladých lidí Strakatí andělé (1964), příběh chlapce z domova mládeže pro „morálně narušené“ Škola hříšníků (1965), televizní komedie Sedm žen Alfonse Karáska (1967), televizní seriál Sňatky z rozumu (1968), hořká komedie Panenství a kriminál (1969), pozoruhodná adaptace Zeyerovy pohádky Radúz a Mahulena (1970), dodnes oblíbená pohádka Tři oříšky pro Popelku (1973, hlas macechy), kriminální příběh Zatykač na královnu (1973), psychologický snímek Zrcadlo pro Kristýnu (1975), filmová adaptace opery Antonína Dvořáka Rusalka (1977), televizní seriál Dnes v jednom domě (1979), cimrmanovská detektivní komedie Rozpuštěný a vypuštěný (1984), příběh ze severomoravského poválečného pohraničí Kouzelníkův návrat (1984), televizní seriály Sanitka (1984), Cirkus Humberto (1988) a Chlapci a chlapi (1988), příběh o citovém vzplanutí módní návrhářky Příběh '88 (1989), televizní filmy Návštěva staré dámy (1999) a Společnice (2000), baladické vesnické drama podle novely Květy Legátové Jozova Hanule pod názvem Želary (2003; nominace na Českého lva ze nejlepší výkon ve vedlejší roli), televizní film Stínu neutečeš (2009), romantická komedie Líbáš jako bůh (2009), thriller Ve stínu (2012).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 5. 3. 2021
Autor: PST