eudaimonismus

[-daj-nyz-, latina < řečtina], etický princip považující úsilí o štěstí za kritérium mravnosti. Od hédonismu, s nímž současně vznikl v antice, se liší tím, že za cíl morálního jednání nepovažuje trvalou slast, nýbrž uspokojení plynoucí mj. z překonávání úzce smyslových sklonů cestou sebeřízení a nezávislosti na vnějším světě. Eudaimonismus měl pokrokové rysy, nebo v protikladu k náboženské morálce se obracel k pozemskému světu. U Démokrita, Epikúra, P. H. D. Holbacha, L. Feuerbacha a N. G. Černyševského byl eudaimonismus úzce spojen s jejich materialismem. Vyjadřoval často požadavky utlačených tříd na uspokojování materiálních a duchovních potřeb.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 31. 1. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: Anthony Ashley Cooper.