empirismus

Psychologie

Empirická psychologie – směr zkoumání psychických jevů a procesů opírající se výhradně o zkušenost a ověřitelná fakta získávaná metodou pokusu a omylu; předchůdce experimentální psychologie. Odmítnutím teorie jako východiska kognitivního procesu se empirismus přiblížil funkcionálnímu a vzdálil obsahovému pojetí psychologie. Jeho předmětem se stalo „studium toho, co mysl vykonává, a nikoliv toho, z čeho se skládá a co v ní je“ (F. Brentano). Přes toto proklamativní prohlášení byla Brentanova empirická psychologie značně spekulativní a teoretická. V současné době se za empirickou psychologii považují všechny psychologické směry, které stavějí na tzv. prosévání souhrnu faktů zkušeností vědce, varují se filozofických implikací, nevyvozují žádná teoretická konstrukta a tímto způsobem se snaží dojít k pochopení psychických zákonitostí (behaviorismus, operacionalismus, fyzikalismus).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 9. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: zkušenost.