džihád

[Arabsky جهاد – úsilí o upevnění Islámu], časově neomezená povinnost muslima

pečovat o své duchovní zdokonalování a posilování vlivu muslimské obce. Předpokladem je plnění pěti sloupů víry, konaní dobra a potíraní zla. Původně džihád označoval jen individuální zbožnost a šíření víry násilím bylo odmítáno (Korán 15, 94–95). Situace se změnila až s Mohammedovým

odchodem do Medíny roku 622 (hidžra

), kdy do popředí vystoupila obrana islámu a násilné šíření víry. Následná různorodost interpretací vedla vrcholné muslimské představitele k vymezení džihádu na čtyři základní typy. Džihád srdce (al-džihád bi'l kalb) – neustálé zdokonalování duchovního života každého muslima, přemáhání zla a konání dobra. Džihád rukou (al-džihád bi'l jad) – charitativní a sociální činnost. Džihád jazyka (al-džihád bi'l-lisán) – šíření víry misií. Džihád mečem (al-džihád bi's-sajf) – šíření víry zbraní, ale především obrana islámu před nevěřícími. Ozbrojenou formu džihádu má právo vyhlašovat pouze rada ulamá

.