disperzní soustava

Soustava skládající se obvykle ze dvou, někdy i více látek, z nichž jedna, nazývaná disperzní podíl či dispergovaná látka, je rozptýlena (dispergována) ve druhé, nazývané disperzní prostředí, které vytváří vždy spojitou fázi v celém objemu soustavy. Disperzní podíl je v soustavě přítomen nejčastěji ve formě disperzních částic, vzájemně oddělených disperzním prostředím. Nejdůležitější typy disperzní soustavy jsou uvedeny v tabulce. Disperzní soustava se dělí podle velikostí disperzních částic: analytická disperzní soustava má částice menší než 5 nm (pravé roztoky elektrolytů a nízkomolekulárních neelektrolytů), u koloidní disperzní soustavy jsou částice od 5 nm asi do 1000 nm (aerosoly, emulze, lyosoly, pravé roztoky polymerů) a hrubá disperzní soustava má částice větší než 1000 nm (pěny, inkluze, suspenze). Někdy se za rozhraní mezi koloidními a hrubými disperzními soustavami považuje velikost částic 500 nm, což zhruba odpovídá hranici viditelnosti optickým mikroskopem.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 10. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: disperzní prostředí, emulze, gel.