Dana Medřická

Biografie / Herectví

*11.7.1920 (Praha, Československo) – †21.1.1983 (Praha, Československo), významná česká divadelní, filmová a televizní herečka. Divadlo milovala od dětství, herectví se začala věnovat již během studia na gymnáziu, hrála v holešovické Uranii a v malostranské Umělecké besedě a navštěvovala soukromé hodiny herectví u herecké legendy Anny Suchánkové. V roce 1939 byla přijata na konzervatoř a již jako studentka (navzdory zákazu) hrála pod pseudonymem Dáňa Čechová v uměleckém souboru Fráni Francla. Školu však nedokončila, neboť o rok později přijala nabídku do Zemského divadla v Brně, po jehož násilném uzavření nacisty v roce 1941 přešla do Plzně, kde dva roky umělecky dozrávala. Po osvobození v roce 1945 nastoupila do Městských divadel pražských a v roce 1960 zakotvila v Národním divadle, kde setrvala až do své smrti a kde zažívala triumfální úspěchy. Na divadelních prknech vytvořila bezpočet výtečných a kritikou ceněných rolí (Líza v Obchodníkovi s deštěm, Blanche v Tramvaji do stanice Touha, La Poncia v Domě doni Bernardy aj.), ovšem vrcholem jejího hereckého umění a životním triumfem se stala Eržika Orbánová v Kočičí hře, která se stala nejúspěšnější inscenací v historii Národního divadla (hrála se devět let a dosáhla 403 repríz). S filmem přišla do kontaktu již v roce 1944 (před kamerou se objevila poprvé jako kantýnská Anka v dramatu Skalní plemeno). Po řadě bezvýznamných rolí ve většinou bezvýznamných filmech se dočkala role Slávky Hlubinové ve Šrámkově melodramatu Měsíc nad řekou (1953), hře, kterou navýsost milovala a kterou během své umělecké dráhy několikrát nastudovala. Jedinečnou hereckou příležitostí se pro ni stala i stárnoucí účetní v dramatu Ošklivá slečna. Bohužel v dalších letech se k ní česká kinematografie nezachovala příliš vlídně, kromě Václava Kršky (období 50. let) jí žádný z režisérů nedokázal nabídnout roli, která by odpovídala jejímu formátu, a její vrcholné období tvůrčí zralosti tak zůstalo v českém filmu nevyužito (např. v letech 1967–1974 nenatočila, nikoliv vlastní vinou, ani jeden film pro kina). Více výtečných příležitostí, často v rolích ustaraných maminek, jí poskytla televize (nezapomenutelný zůstane její herecký koncert s jejím častým partnerem Karlem Högerem v dramatu Romeo a Julie na konci listopadu). Její herectví se vyznačovalo neokázalostí, prostou, ale jedinečnou schopností vystihnout komické i tragikomické charaktery. Za své dílo získala několik ocenění, v roce 1966 jí byl udělen tehdejší titul zasloužilá umělkyně. Medřická, považovaná za královnu českého herectví, byla dvakrát vdaná, jejím prvním manželem byl od roku 1945 herecký kolega Václav Vydra (1902–1979), s nímž měla syna, který je rovněž známým hercem. Podruhé se provdala za španělského obchodníka Artemia, který žil tehdy v Praze a který patřil k jejím obdivovatelům. Šťastný vztah přervala po roce smrt, způsobená selháním vyčerpaného srdce.

Vybraná filmografie: drama z prostředí kamenolomu a filmový debut Skalní plemeno (1944), kostýmní historická komedie Počestné paní pardubické (1944), detektivka podle románu Eduarda Fikera Třináctý revír (1945), psychologicko – kriminální snímek Lavina (1946), adaptace divadelní hry Franiška Langra z prostředí věznice Dvaasedmdesátka (1948), drama bezohledné cesty za úspěchem Kariéra (1948; neplést se stejnojmenným filmem s podobným námětem z roku 1984), drama o osídlování českého pohraničí Ves v pohraničí (1948), životopisný snímek o českém malíři Mikoláš Aleš (1951), výtečná a podmaňující Krškova adaptace hry Fráni Šrámka Měsíc nad řekou (1953), konvenční diverzantské drama Přicházejí z tmy (1953), smutná burianovská komedie Nejlepší člověk (1954), orientální pohádka Labakan (1956), kdysi úspěšná komedie Florenc 13.30 (1957), ve své době novátorské společenské drama Zde jsou lvi (1958), melodramatická moralita o zklamané důvěře Ošklivá slečna (1959), příběh manželského trojúhelníku v oparu průmyslových exhalací Tři tuny prachu (1960), kriminální drama Černá sobota (1960), nepovedená společenská satira Každá koruna dobrá (1961), adaptace proletářského románu J. V. Plevy Malý Bobeš (1961) a Malý Bobeš ve městě (1962), hudební komedie Dva z onoho světa (1962), ambiciózní a vcelku zdařilý pokus o českou sci-fi Ikarie XB–1 (1963), staropražská humoreska podle povídky Ignáta Herrmanna Příběh dušičkový (1964), nákladná kostýmní adaptace díla Eduarda Basse Lidé z maringotek (1966), psychologický snímek na téma citlivých problémů lidské existence Návrat ztraceného syna (1966), fantastická komedie a parodie na bezduché comicsy Kdo chce zabít Jessii? (1966), televizní seriál z doby národního obrození podle románu Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu (1968), pro televizi natočená adaptace pohádky Julia Zeyera Radúz a Mahulena (1970), televizní trilogie podle románu A. Mauroise Alexandr Dumas starší (1970), slavný televizní seriál podle románové ságy Aloise Jiráska F. L. Věk (1971), televizní komedie podle povídky Jana Nerudy Návrat pana Ryšánka (1971), vynikající televizní zamyšlení nad stářím a životem Romeo a Julie na konci listopadu (1971), populární televizní komediální seriál Taková normální rodinka (1971), televizní komedie Zdravá vdova (1972), televizní zpracování slavného románu Honoré de Balzaca Bratranec Pons (1973), televizní seriálové drama zachycující období let 1936–1945 Byl jednou jeden dům (1974), televizní psychologické drama Pozdní léto (1974), povídkový snímek ze života Profesoři za školou (1975), dodnes oblíbená prázdninová komedie Léto s kovbojem (1976), psychologické drama manželů, kterým zemře malá dcerka, Den pro mou lásku (1976), kriminální společenské drama Noc klavíristy (1976), brněnská televizní inscenace divadelní hry Gabriely Preissové Její pastrokyňa pod názvem Jenůfa (1976), televizní drama z prostředí zdravotnické školy Až bude padat hvězda (1976), psychologické drama Advokátka (1977), populární televizní seriál Nemocnice na kraji města (1977), neméně oblíbený normalizační seriál Žena za pultem (1977), mimozemšťanská komedie Talíře na Velkým Malíkovem (1977), psychologické drama Sólo pro starou dámu (1978), televizní adaptace humoresky Ladislava Fukse Nebožtíci na bále (1979), seriál o obyvatelích jednoho sídliště Dnes v jednom domě (1979), komedie Půl domu bez ženicha (1980), komorně laděné válečné drama Svítalo celou noc (1980), psychologické drama Dívka s mušlí (1980), televizní kriminální seriál Malý pitaval z velkého města (1982), komedie a poslední český film D. Medřické pro kina Fandy, ó Fandy (1982), televizní záznam slavného divadelního představení hry Istvána Örkényho Kočičí hra (1982), maďarský film na téma stáří Konec zázraku (1983), televizní seriál ze školního prostředí My všichni školou povinní (1984).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 4. 2023
Autor: PST

Odkazující hesla: Anna Mlynářová-Suchánková, české divadlo, Karel Höger, Václav Vydra.