cyrilometodějská misie

Literatura / Náboženství / Jazykověda

Vyslání soluňských Řeků, duchovních Konstantina (Cyrila, ve starších pramenech také Crha) a jeho bratra Metoděje (ve starších pramenech také Strachota), byzantským císařem Michalem III. na Velkou Moravu v roce 863 na žádost velkomoravského vládce Rostislava, který chtěl vytvořit na Velké Moravě samostatnou církevní organizaci nezávislou na bavorském episkopátu. Hlavním úkolem misie bylo proto vzdělat dostatečný počet domácích kněží. Obtížnou výuku v latině nebo řečtině oba bratři obešli tím, že vyučovali v domácím jazyce (staroslověnštině), pro který vytvořil Konstantin vhodné písmo (hlaholici) a do něhož přeložili části bible i právní texty. Staroslověnštinu užívali i v liturgii. Svůj úkol splnili roku 867, avšak na zpáteční cestě do Konstantinopole je povolal papež do Říma a roku 869 ustanovil Metoděje arcibiskupem sirmijským s pravomocí hlavně na Moravě. Konstantin zemřel 14.2.869 v Římě, Metoděj se vrátil na Moravu (od roku 880 arcibiskup moravský). Jeho lpění na slovanské liturgii, které vyvolávalo neustálé spory s bavorským episkopátem, však přinášelo knížeti Svatoplukovi politické obtíže. Proto po Metodějově smrti (6.4.885) slovanskou liturgii zakázal. Vyhnaní Metodějovi žáci se uchýlili do Chorvatska a Bulharska, odkud se slovanské písemnictví rozšířilo i na Rus a dalo základ kultuře větší části jižních a východních Slovanů.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 11. 8. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: cyrilice, knihovna, Metoděj, Rastislav, Svatý Cyril, Velkomoravská říše.