Claudia Cardinale

Biografie / Herectví

[Kardynale], *15.4.1938 (Tunis, Tunisko), vlastním jménem Claude Joséphine Rose Cardinale, italská filmová herečka. Její předkové pocházeli ze Sicílie, ale již několik generací žili v Tunisu, kde také prožila dětství. Původně se chtěla vydat na učitelskou dráhu, ale její vítězství v místní soutěži krásy v roce 1957 a následné pozvání na MFF v Benátkách odstartovaly její závratnou filmovou kariéru přední italské herecké hvězdy (již v témže roce účinkovala ve známé komedii Maria Monicelliho Zmýlená neplatí). Herecké vzdělání získala na římské vysoké škole Centro Sperimentale di Cinematografia a před filmovou kamerou se prosadila díky svému exotickému zjevu, dráždivému půvabu a jemné dívčí smyslnosti, zejména v nenáročných, ale rušných kostýmních historických komediích. Počátkem 60. let však jako herecký typ zaujala i významné tvůrce (L. Visconti, F. Fellini, M. Bolognini aj.), kteří pro ni připravili role i v náročnějších projektech a dopomohli jí k mimořádné popularitě. Jejím jediným handicapem byl poněkud chraplavý hlas, kvůli němuž musela být dlouho dabována. Po nepříliš úspěšném pokusu o uplatnění v hollywoodských studiích zazářila ve druhé polovině 60. let v roli někdejší prostitutky a čerstvé vdovy v legendárním spaghetti westernu Tenkrát na Západě. S přibývajícím věkem začala inklinovat k postavám hrdých a nepřístupných žen (Kůže, Fitzcarraldo, Jindřich IV.), zároveň se však ukázalo, že její herecký rejstřík je omezený a limitovaný jejími půvaby. Přesto byla považována za mezinárodní hvězdu a spolu s Ginou Lollobrigidou a Sophií Lorenovou tvořila ve své době nejslavnější italské ženské trojhvězdí a zkratka jejího jména CC měla téměř stejnou hodnotu jako BB (Brigitte Bardot). V letech 1966–1977 byla provdána za producenta Franka Cristaldiho, jejím druhým životním partnerem a otcem dcery Claudie byl režisér Pasquale Squitieri, který ji využil ve svých převážně mafiánských dramatech. V roce 1988 byla poctěna Donatellovým Davidem za přínos italské kinematografii.

Vybraná filmografie: zlodějská komedie Zmýlená neplatí (1958) a její volné pokračování Znovu v nesnázích (1959), tragický příběh propuštěného úředníka Slepá ulička (1959), výpravný historický snímek Napoleon (1960), portrét sicilského města a jeho honorace Krásný Antonio (1960), komedie Děvče se zavazadlem (1960), Viscontiho rodinná kronika Rocco a jeho bratři (1960), drama podle románu Maria Pratesiho o milostném vzplanutí venkovana k prostitutce Statek (1960), drama Stárnutí (1960), kostýmní dobrodružný snímek Cartouche (1962), adaptace románu Tomasiho di Lampedusy Gepard (1962), existenciální satira F. Felliniho 8 1 (1962), milostné drama z poválečné Itálie Bubovo děvče (1963), Svět cirkusu (1964), úspěšná komedie o nešikovném komisaři Clouseauovi Růžový panter (1964), komedie Báječný paroháč (1964), psychologické drama rozpadu šlechtické rodiny Hvězdy Velkého vozu (1965), dobrodružný snímek z doby mexické revoluce Profesionálové (1966), komedie Nedělejte zmatek (1967), legendární spaghetti western Sergia Leoneho Tenkrát na Západě (1968), drama o sicilské mafii Den sovy (1968), rekonstrukce průběhu a záchrany Nobileho arktické výpravy v roce 1928 Červený stan (1969), komedie Hezký, charakterní Ital v Austrálii hledá krajanku za účelem sňatku (1971), drama z období fašismu Libero, má lásko (1973), pychologická studie rodinných vztahů Rodinný portrét (1974), Nesmrtelný mládenec (1975), komedie Společný pocit studu (1976), ze skutečného případu vycházející mafiánské drama Železý šéf (1977), politický thriller Sbohem a amen (1977), televizní zpracování novozákonní legendy Ježíš Nazaretský (1977), mafiánské drama z prostředí Sicílie Corleone (1978), dobrodružný snímek z válečného Řecka Útěk do Atén (1979), adaptace autobiografického románu Curzia Malaparta Kůže (1981), politicko – dobrodružný snímek podle románu Morrise Westa Salamandr (1981), komedie Dárek (1982), dobrodružný mýtus o šílenci, který chce v amazonských pralesích vybudovat operu, Fitzcarraldo (1982), dobrodružné drama Drsný chlapík (1982), adaptace hry Luigiho Pirandella Jindřich IV. (1983), melodramatický rodinný příběh Přístí léto (1984), komorní pocitový snímek Žena snů (1985), válečné drama podle románu Elsy Moranteové Příběh (1987), Francouzská revoluce (1989), na slavnou sérii volně navazující komedie Syn Růžového pantera (1993).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 30. 12. 2020
Autor: PST

Odkazující hesla: Luchino Visconti.