Asýrie

Starověk / Místa a oblasti

Řecký název města Aššur, přeneseně užíván pro území severní Mezopotámie. Dějiny Asýrie se dělí na tři období: doba staroasyrská (1950–1750 př. n. l.) začíná městským státem Aššur. Příznačný pro toto období je hospodářský rozkvět, zejména obchodu (zakládání obchodních kolonií v Malé Asii, například Kültepe). Vrcholem byla vláda Šamši-Adada I., který sjednotil Asýrii, dobyl severní Babylónii a Mari. Následovalo období úpadku, Asýrii si podmanila Babylónie a pak Mitanni (16.–15. století př. n. l.). V době středoasyrské (1390–1080 př. n. l.) došlo ke znovusjednocení Asýrie, Salmanassar I. připojil Mitanni. Obranné války se změnily v útočné: Tukulti-Ninurta I. usiloval o podmanění Babylónie a Tiglatpilesar I. vybíral daň i od středomořských měst (Arad, Byblos). Od konce 11. století př. n. l. nastalo opět období úpadku. Doba novoasyrská (930–605 př. n. l.) předvedla Asýrii jako nejmocnější centralizovanou říši Předního východu. Hlavní město bylo přeneseno do Kalchu. Sýrii a fénická města dobyli Aššurnasirpal II., Salmanassar III. a Tiglatpilesar III. Zakladatel poslední dynastie v Asýrii, Sargon II., porazil Urartu. Sancheribova a Asarhaddonova vláda byla obdobím největšího územního rozmachu (Sýrie, Palestina, Egypt, část Malé Asie, Iránu a Babylónie). Za Aššurbanipala se už objevovaly první projevy krize. Po vojenských porážkách a pádu Kalchu a Ninive v letech 614 a 612 př. n. l. podlehla Asýrie definitivně roku 605 př. n. l. útoku Médů a Babylónie.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 7. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Aramejci, Babylón, Beuronská škola, chetitská říše, Damašek, Foinikie, Mezopotámie, Mitanni, Samši-Adad I., Sargon I. Akkadský.