Červený kříž

ČK – dobrovolná organizace zdravotní služby; založená původně s úkolem pomoci raněným a nemocným vojákům za války, pak i zajatcům a postiženému obyvatelstvu, jakož i při přírodních katastrofách. Vznikl z podnětu J. H. Dunanta. Zásady činnosti Červeného kříže vypracované 1863 na konferenci v Ženevě, jsou uplatněny v Ženevské úmluvě na ochranu raněných a nemocných za války pozemní a námořní (1949) a vycházejí z nedotknutelnosti a neutrality zdravotnických zařízení i personálu označených červeným křížem (nebo červeným půlměsícem, červeným lvem nebo červeným sluncem). Mezinárodní výbor Červeného kříže, složený z 25 švýcarských občanů, vypracovává návrhy mezinárodních úmluv pro zmírnění účinků války a plní další funkce podle mezinárodního práva. V jednotlivých zemích existují národní organizace Červeného kříže a kromě toho existuje Liga společností Červeného kříže, ustavená 1919. Mezinárodní výbor, Liga společností a národní organizace tvoří tzv. Mezinárodní červený kříž, jehož vrcholným orgánem je mezinárodní konference červeného kříže, konaná jednou za čtyři roky; zúčastňují se jí rovněž zástupci vlád zemí, které podepsaly Ženevskou úmluvu.