mezinárodní organizace

Právo

Sdružení států (mezistátní, vládní organizace) nebo sdružení jednotlivých fyzických či právnických osob a národních společností, nebo sdružení z různých zemí (nevládní organizace), vznikající v zájmu udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a k plnění určitých společných dohodnutých úkolů a cílů politických, hospodářských, sociálních, kulturních ap. Zvláštní skupinu mezi mezinárodními organizacemi tvoří ty, které mají současně dvojí charakter, vládní i nevládní (Mezinárodní červený kříž). Vládní mezinárodní organizace jsou sdružení států vznikající na základě mezinárodní smlouvy (statutu) uzavřené nejméně mezi třemi státy. Jsou vybaveny jistou mezinárodní právní subjektivitou, a mohou proto uzavírat mezinárodní smlouvy. Mají trvalý charakter, disponují vlastními orgány, které mají mezi sebou rozdělenou práci. Usilují o dosažení cílů vytyčených členskými státy v zakládací listině. Vládní mezinárodní organizace lze dělit podle členské základny na univerzální (OSN) a partikulární (sdružující jen několik států), popřípadě regionální (sdružující státy určité zeměpisné oblasti). Podle doby trvání se rozlišují vládní mezinárodní organizace trvalé a dočasné. Dále jsou mezinárodní organizace otevřené a uzavřené podle toho, je-li umožněno dalším státům, aby přistoupily k jejich statutu. Podle náplně činnosti se rozlišují mezinárodní organizace politické, hospodářské, technické, sociální a kulturní. Nevládní mezinárodní organizace sdružují jednotlivé fyzické osoby, národní sdružení nebo spolky z různých zemí za účelem spolupráce, konzultací a hájení společných zájmů v oblasti průmyslu, obchodu, zdravotnictví, vědy, náboženství, zemědělství, práva, politiky, výchovy aj. Stát, na jehož území mají sídlo, jim přiznává vnitrostátní právní subjektivitu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 9. 2006
Autor: -red-