centrála

Architektura

Architektonický útvar uspořádaný podle středu (svislé osy) nad kruhovým nebo kružnicemi vymezeným půdorysem (čtverec, polygon, trojúhelník, kříž, hvězda), zvláštní dynamický centrální prostor vzniká nad oválem. Pro centrální dispozici je postačující symetrie hlavních hmot a ústředního prostoru. Centrála byla užívána zejména pro církevní stavby v raně křesťanské, byzantské a renesanční architektuře, zvláštní místo měla v baroku.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: karolínské výtvarné umění, románské výtvarné umění.