aticismus

Antický Řím

[Atycizmus, latina < řečtina], řečnický sloh v řecké a římské literatuře, vznikl v 1. století př.n.l. jako reakce proti asianismu a pokus o návrat k zásadám klasického literárního jazyka řeckých atických prozaiků 5. až 4. století př.n.l., za vzory byli považováni zejména Lysias, Démosthenés, Thúkydidés a Xenofón. Hlavním představitelem aticismu byl Dionysios Halikarnasský, v římské literatuře Caesar. Aticismus se vyznačoval střízlivostí lexika a stylu, přehnaným lpěním na archaické podobě spisovné atičtiny a odvratem od literatury psané obecnou mluvou, ve svých důsledcích způsobil ve středověku a v novověku tzv. dvojjazyčnost (diglossie). Viz také řecký jazyk.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 12. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Lýsias, řecká literatura antická.