Antonín Novotný

*10.12.1904 – †28.1.1975, československý komunistický politik a prezident. Vyučil se strojním zámečníkem, v roce 1921 vstoupil do KSČ v níž postupně vykonával různé funkce v rámci stranické organizace v Praze. Po zákazu strany v roce 1938 se účastnil ilegální práce KSČ, byl zatčen a v letech 1941–1945 vězněn v nacistickém koncentračním táboře Mauthausen

. Po druhé světové válce začal pracovat ve stranickém aparátu a stal se vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze. Roku 1946 byl poprvé zvolen do ÚV KSČ, jehož členem zůstal až do května 1968. Jako vedoucí funkcionář důležité pražské organizace KSČ měl významný podíl na událostech v únoru 1948 a na zavádění a upevňování komunistického režimu. V roce 1957, po smrti Antonína Zápotockého

byl Novotný zvolen prezidentem republiky. V roce 1960 vyhlásil, že v Československu byl vybudován socialismus a toto slovo se dostalo i do názvu státu. V souvislosti s tím uskutečnil rozsáhlou amnestii

, po níž se z vězení vrátila převážná část lidí odsouzených v politických procesech 50. let. Pod tlakem společnosti, ve spojení s funkcionáři ze Slovenska, vůči kterým Novotný vystupoval velmi necitlivě, byl 5.1.1968 odvolán z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ (do této funkce nastoupil A. Dubček

). V období pražského jara musel Novotný pod tlakem veřejnosti v březnu 1968 abdikovat i z funkce prezidenta republiky, v květnu byl dokonce odvolán ze všech funkcí a bylo mu pozastaveno členství v KSČ. Vráceno mu bylo až v období normalizace roku 1971 tajným usnesením ÚV KSČ.