Alpy

Italsky Alpi, francouzsky Alpes, německy Alpen, slovinsky a srbochorvatsky Alpe – nejvyšší a největší horský systém Evropy. Od pobřeží Ligurského moře

po údolí Dunaje u Vídně, v Itálii, Monaku, Francii, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Rakousku, Německu a Slovinsku v oblouku dlouhém 200 km a širokém 50–260 km. Alpy mají rozlohu asi 200 tisíc km², střední výška je 1400 m, nejvyšší horou Mont Blanc

(4805,59 m n.m. – měření z roku 2023) Vysokohorský ráz Alp, typický zejména v nejvyšších centrálních pásmech, se vyznačuje skalnatými hřebeny s ostrými štíty a horskými ledovci. Alpy vznikly alpínským vrásněním od svrchního triasu

zvláště do třetihor

, kdy vzniklo pohoří s příkrovovou stavbou. Ve čtvrtohorách

byly Alpy několikrát zaledněny a činnost ledovců zanechala výrazné stopy v nynějším reliéfu (matterhorny

, morény

, trogy

, kary

, jezera). Současné zalednění Alp je pouze malým zbytkem pleistocenního zalednění. Krystalová část Alp má hustou síť údolí a toků, vápencová část je silně zkrasovělá a nemá tudíž pravidelná údolí a řéční síť. Vegetačně se v Alpách rozeznává několik výškových pásem od sebe navzájem odlišných. Nejnižší pásmo se využívá zemědělsky na severu do 600 m n.m., na jihu do 800 m n.m., místy až 1200 m n.m., výše je kopcovitý stupeň listnatých lesů, přecházející ve smíšený les, následuje jehličnatý les, nejvýše jsou po pásmu kleče alpské louky (zvané alm) a nad nimi nivální a skalnaté pásmo. Podnebně vytvářejí Alpy klimatickou hranici proti severozápadním větrům (výrazné celoroční srážky). Větší horská údolí a pánve mívají často inverzní počasí. Alpy jsou rozsáhlou turistickou oblastí, a to jak letní, tak zvláště zimní, s četnými lázeňskými a rekreačními středisky.