Alfred Hitchcock

[Hičkok], *13.8.1899 (Leytonstone, Londýn, Velká Británie) – †29.4.1980 (Los Angeles, USA), vlastním jménem Alfred Joseph Hitchcock, britský a americký filmový režisér, producent a epizodní herec, jeden z nejslavnějších filmových tvůrců všech dob, jenž si vysloužil přezdívku Mistr napětí (Mistr hrůzy). Po středoškolských studiích pracoval jako úředník v telegrafní společnosti, kreslil karikatury pro různé časopisy a stal se výtvarníkem filmových titulků. Později pracoval jako scenárista a asistent režiséra Grahama Cuttse. V polovině 20. let začal samostatně režírovat, nejprve filmy různých žánrů, postupně se však začal zaměřovat na napínavé kriminální a psychologické příběhy lidí, kteří se ocitli v mezních životních situacích, většinou falešně obviněných a pronásledovaných. Jeho jméno se brzy stalo synonymem pro řemeslně dokonalé thrillery s rafinovaně stupňovaným napětím, jejichž diváci zpravidla věděli více než hrdinové na plátně, čímž byli neodvratně vtaženi do děje. V roce 1939, kdy již byl nejznámějším britským režisérem, ho producent David O. Selznick angažoval do Hollywoodu, kde začala další etapa jeho kariéry a kde (až na několik výjímek) pracoval do konce života. Od druhé poloviny 40. let byl také producentem svých filmů a získal si pevné postavení, které mu umožňovalo maximální kontrolu nad vlastní tvorbou. Jeho filmy jsou zajímavé i tím, že ve většině z nich se z pověrčivosti objevoval v němých epizodních rolích (většinou se mihnul hned na začátku, aby nerozptyloval diváky) a že nepostrádají přiměřené dávky černého humoru. Naprostá většina jeho snímků vznikla podle cizích námětů, zpravidla podle románů a divadelních her známých autorů (např. Daphne du Maurier

), občas i podle skutečných událostí. Mistr také rád experimentoval (do dějin kinematografie se zapsal např. filmem Provaz, který byl jako první natočen v jediném souvislém záběru) a spolupracoval s nejslavnějšími herci své doby (James Stewart, Farley Granger, Grace Kellyová, Carole Lombardová, Ingrid Bergmanová, Tippy Hedrenová aj.). Mnohé jeho filmy odrážejí jednu z Hitchcockových posedlostí – fascinaci chladnými blonďatými kráskami. V 50. letech začal spolupracovat i s televizí. Režíroval pilotní díl seriálové antologie Podezření a propůjčil své jméno populárním seriálům Alfred Hitchcock uvádí (1955–1962), do něhož sám režíroval osmnáct epizod, a Hodinka s Alfredem Hitchcockem (1962–1965). Svůj poslední film (Rodinné spiknutí) natočil v roce 1975. Z jeho tvorby dodnes zůstávají v diváckém povědomí především slavné horory Psycho a Ptáci. Je paradoxní, že nikdy nezískal Oscara za režii, přestože na něj byl pětkrát nominován. Jeho dílo bylo vyznamenáno řadou ocenění, např. Cenou D. W. Griffitha (1967), francouzským Řádem Čestné legie (1971), Cenou Amerického filmového institutu (1978) aj. Krátce před smrtí byl tento konzervativní gentleman povýšen anglickou královnou do šlechtického stavu. Jeho manželkou byla od roku 1926 scenáristka Alma Revilleová, která s ním spolupracovala na řadě filmů. Hitchcockovu životu a dílu, které rozhodujícím způsobem ovlivnilo vývoj žánrů filmového napětí, bylo věnováno několik dokumentárních filmů a řada monografií, z nichž mezi nejcennější patří kniha Truffaut / Hitchcock – Rozhovory (česky 1987) a biografie Donalda Spota Temná stránka génia (1983).

Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): melodramatický příběh dvou tanečnic a první samostatný film Bludiště lásky (1925), první typicky hitchcockovské dílo o pověstném londýnském vrahovi z konce 19. století Příšerný host (1926, + herec), společenské drama podle hry Noëla Cowarda Žena se špatnou pověstí (1927, + herec), drama Farmářova žena (1928, + scénář), psychologické drama s českou herečkou Anny Ondrákovou

…a neuveď nás v pokušení (1929), kriminální drama udavačky a první zvukový film opět s Ondrákovou Její zpověď (1929, + scénář, herec), soudní drama Proces Mary Baringové (1930, + spol. na scénáři, herec), romantický hudební film o Johannu Straussovi

Vídeňské valčíky (1933), významné kriminální drama Muž, který věděl příliš mnoho (1934), klasický špionážní snímek Třicet devět stupňů (1935, + herec), další klasické kriminální drama Zmizení staré dámy (1938, + herec; někdy též uváděno jako Zmizelá žena), přepis románu Daphne du Maurier Hospoda Jamajka (1939), první hollywoodský snímek opět podle románu du Maurier Rebecca (1940, + herec; nominace na Oscara za režii; známý též pod názvem Mrtvá a živá), detektivní manželská komedie Pán a paní Smithovi (1940, + herec), psychologické kriminální drama Podezření (1941, + herec), kriminální drama patologického škrtiče žen a jeden z nejvýznamnějších Hitchcockových filmů Ani stín podezření (1943, + herec), formálně vytříbené psychologické kriminální drama s výtvarnou spoluprací Salvadora Dalího

Rozdvojená duše (1945, + herec; nominace na Oscara za režii), brilantní experimentální komorní thriller a první barevný snímek podle hry Patricka Hamiltona, vycházející ze skutečného případu chicagských vrahů a natočený v reálném čase v jediném souvislém záběru, Provaz (1948, + spol. na produkci, herec), originální kriminální drama podle románu Patricie Highsmithové Cizinci ve vlaku (1951, + produkce, herec), komorní kriminální drama podle divadelní hry Fredericka Knotta, natočené jako plastický film, Vražda na objednávku (1954, + produkce, herec), mistrovské dílo o fotografovi, jenž se stane svědkem vraždy, Okno do dvora (1954, + produkce, herec; nominace na Oscara za režii), morbidní černá komedie podle románu J. T. Storyho o potížích s ukrytím mrtvoly Potíže s Harrym (1955, + produkce, herec), příběh nevinně nařčeného člověka Nepravý muž (1957, + produkce, herec), mistrovské, ale ve své době nedoceněné psychologicko – kriminální drama Vertigo (1958, + produkce, herec; někdy též uváděno jako Závrať), mistrovský špionážní thriller a předchůdce bondovek Na sever Severozápadní linkou (1959, + produkce, herec), podle skutečné události natočené psychodrama schizofrenika s nezapomenutelným Anthonym Perkinsem a Hitchcockovo vrcholné dílo Psycho (1960, + produkce, herec; nominace na Oscara za režii), populární horor podle povídky Daphne du Maurier Ptáci (1963, + produkce, herec), příběh kleptomanky Marnie (1964, + produkce, herec), špionážní drama Roztržená opona (1966, + produkce, herec), skutečným případem londýnského sadistického vraha žen inspirovaný thriller Zběsilost (1972, + produkce, herec), thriller o falešné jasnovidce Rodinné spiknutí (1975).