Albánie

Mapa



Státy / Evropa / V Evropě

Rozloha: 28 748 km2.
Počet obyvatel: 2 821 977 (2011).
Hustota zalidnění: 98 obyvatel/km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1912).
Správní členění: 26 okresů.
Hlavní město: Tirana (Tiranë) 557 422 obyvatel.
Jiná města (v tisících obyvatel): Durrës 85, Elbasan 83, Skadar 82.
Nejvyšší hora: Korab 2764 m.
Významná řeka (jezero): Drini 281 km; Skadarské jezero 391 km2.
Hlavní etnické skupiny: Albánci 98%, Řekové 1,8%.
Průměrný přírůstek/úbytek obyvatestva: -0,1% (1991–1996)
Úřední jazyk: albánština.
Gramotnost: 92%.
Náboženství: muslimové 65%, pravoslavní 20%, římští katolíci 13%.
Měna: 1 lek (ALL) = 100 qindarek.
Hospodářství: nejméně rozvinuté v Evropě, hlavní zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 820 USD.


Prvním doloženým etnikem na území dnešní Albánie jsou Ilyrové, kteří soupeřili s Řeky. Kolem přelomu letopočtu se země stala součástí římské říše. Ve 4. století se do Albánie dostalo křesťanství. Na přelomu 12. a 13. století vznikl první albánský státní útvar, Arbešské knížectví. V 15. století byla země začleněna do Osmanské říše. V 19. se začalo formovat národně osvobozenecké hnutí, které Turci roku 1831 potlačili. Albánie dosáhla nezávislosti v roce 1912 po porážce Turků v balkánských válkách. V roce 1928 se prezident Zogu prohlásil králem, roku 1939 monarchii obsadila italská armáda. Po druhé světové válce se Albánie stala komunistickým státem pod vedením Envera Hodži. Byla sovětským satelitem až do roztržky v roce 1958, kdy se přimkla k Číně. Konec této spolupráce v 70. letech přivedl Albánii do naprosté izolace. V roce 1990 byla vláda demonstracemi přinucena k demokratizačním ústupkům, definitivně byli komunisté poraženi v roce 1992. V roce 2017 se stal prezidentem Ilir Meta, sociálnědemokratický politik.



Vytvořeno: 26. 5. 2000
Aktualizováno: 10. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Albánci, Ali paša Tepelenský, Arberešské knížectví, Balkán, Benátská republika, Bušatliové, Butrint, Durrës, Elbasan, Epirus, Esat paša Toptani, Fier, Gjirokastër, Ilir Meta, ilyrský jazyk, Korçë, Mat, moskevská konference, Prokletije, Rexhep Qemal Mejdani, rreth, Sarandë, Skadar, Skadar, Těmal Stafa, Tepelenë, Tepelenë, Tirana.