aktivační dynamika

Lékařství / Biologie / Zoologie / Fyziologie

Chronobiologická zákonitost cílesměrného chování vyšších živočichů a člověka, vycházející z hypotetické vlny aktivace a dezaktivace organismu při dosahování konkrétního cíle. Fázi aktivace tvoří vzestupná část vlny s vrcholem v bodu dosažení cíle, na níž jsou superponovány oscilace dílčích aktivit. Tyto oscilace se směrem k cíli exponenciálně zkracují. Je-li cíle dosaženo, nastává fáze dezaktivace, během níž příslušné aktivity exponenciálně vyhasínají. V pripadě nedosaženi cíle se objevují náhradní aktivity, které ve formě tzv. extinkční reakce vytvářejí novou vlnu charakterizovanou pokusy typu „co kdyby“. Není-li cíle dosaženo ani po více pokusech, celý akt cíleného chování zaniká (předloha zapomínací funkce aplikované v teorii počítačů). Aktivační dynamika, v jejímž kontextu se rovněž hovoří o endogenní rytmicitě, lze sledovat prostřednictvím zvolených indikátorů na elementárních reakcích zvířat (vyhledávací a přibližovací reakce s následující konzumatorní fází u potravních či kopulačních aktivit). Aktivační energie. Čím složitější je však podnětové pole se spouštěcími stimuly, tím obtížnější je volba vhodných indikátorů aktivační dynamiky. Protože znalost aktivační dynamiky umožňuje za určitých podmínek predikci chování, využívá jí nejen základní výzkum, ale i některé aplikované disciplíny (například farmakoterapie). Viz také buzení.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: buzení, cílesměrné chování, endogenní rytmicita.