železný zákon mzdový

Nevědecká teorie o výši a pohybu mezd za kapitalismu. Dělnická mzda nemůže podle této teorie převýšit úroveň prostředků nezbytných pro udržení života proletáře a jeho rodiny. Překročí-li existenční minimum, dojde k nadměrnému rozmnoženi obyvatelstva, ke zvýšení nabídky pracovních sil a k poklesu mezd. Zhoršené podmínky dělnické třídy pak vedou k poklesu sňatečnosti, porodnosti, k růstu nemocnosti a úmrtnosti, k nedostatku pracovních sil a nakonec ke zvýšení mezd. Pak se celý cyklus opakuje. Tato koncepce se objewje již u W. Pettyho, A. J. Türgota, D. Ricarda, T. Malthuse, avšak termín a propagandistické rozšíření železného zákona mzdového jsou spjaty s činností maloburžoazního socialisty F. Lassalla. Teze o železném zákonu mzdovém se stala též součástí Gothajského programu německé sociální demokracie (1875); byla kritizována K. Marxem. Nerespektuje skutečnost, že mzda za kapitalismu není řízena pohybem obyvatelstva, ale hodnotou pracovní síly, která zahrnuje nejen existenční minimum, ale má i historické a morální aspekty.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 11. 10. 2006
Autor: -red-