žalmy

Hudba / Náboženství

Řecky psalmoi – jednoduché a krátké, sugestivně zabarvené náboženské písně a prosby tvořící Žaltář. Jsou to díla náboženské lyriky hebrejského původu datovaná obdobím 10.–2. století př.n.l. (v jiné verzi ne dříve než v 6. století př.n.l.), která se stala součástí křesťanského kultu. Obsahují básnické texty složené z řady nerýmovaných, zpravidla dvou dílných veršů anonymních autorů, dochované ve starozákonní Knize žalmů (150 žalmů). Mnohé z žalmů odrážejí dávné náboženské zvyky zakořeněné v magické praxi kněží, byly vytvořeny speciálně pro bohoslužebné úkony v jeruzalémském chrámu. Podle obsahu lze žalmy dělit na hymny oslavující Boha, na žalmy prosebné, zlořečivé (žádající potrestání nepřátel), děkovné, kajícné, prorocké (mesiášské) aj. Žalmy, v kterých je skryta idea bezmoci člověka nenacházejícího oporu v Bohu, patří k nejčastěji zhudebňovaným textům v dějinách evropské církevní hudby. K nejstarším zhudebněním patří psalmodie, nejjednodušší typ melodiky gregoriánského chorálu. Od renesance žalmy zhudebňovány v podobě moteta (Josquin Desprez, O. di Lasso, H. Schütz, J. S. Bach), v podobě tří- až čtyřhlasých skladeb (Clemens non Papa, C. Goudimel, M. Gomólka), v období hudebního baroka formou chrámové kantáty, duchovního koncertu aj. (H. Schütz, D. Buxtehude, G. F. Händel, J. S. Bach, A. Vivaldi, J. D. Zelenka), v novější době zejména jako sbor, kantáta, oratorium (v 19. století F. Schubert, F. Mendelssohn-Bartholdy, H. Marschner, J. Brahms, F. Liszt, A. Bruckner; ve 20. století A. Schoenberg, M. Reger, L. Vycpálek, I. F. Stravinskij, Žalmová symfonie), koncertní píseň (A. Dvořák, Biblické písně).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 21. 4. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Adrian Willaert, akkadská literatura, Anton Bruckner, Giovanni Maria Nanino, gregoriánský chorál, Nelly Sachs, psaltérium, Tomás Luis de Victoria.