zákonitost

Filozofie

Objektivně, na vůli a vědomí lidí nezávisle existující obecné, podstatné a nutné souvislosti v přírodě i společnosti. Poznání zákonitostí jednotlivých forem pohybu hmoty je předmětem a úkolem jednotlivých vědních oborů. S rozvojem přírodních věd, zejména fyziky v 19. a 20. století, vystoupil do popředí problém vztahu statistické a dynamické zákonitosti. V obou případech jde o formy projevu zákonitosti příčinného vztahu. Dynamická zákonitost je jednou z forem příčinného vztahu, při němž daný stav systému jednoznačně určuje všechny jeho příští stavy; proto je možno z původních podmínek přesně předpovědět další vývoj systému. Tento druh zákonitosti funguje ve všech autonomních, na vnějších vlivech téměř nezávislých systémech s poměrně nevelkým počtem prvků. Určuje například pohyb planet ve sluneční soustavě. Statistická zákonitost je potom taková forma příčinného vztahu, při němž daný stav systému určuje všechny jeho příští stavy pouze s určitou pravděpodobností, jako objektivní mírou možnosti změn připravovaných už v minulosti. Statistická zákonitost funguje ve všech neautonomních systémech závislých na měnících se vnějších podmínkách, systémech s velkým počtem prvků. Každá zákonitost je vlastně statistická. Dynamickou zákonitost je možno považovat za statistickou s pravděpodobností realizace blízké číslu 1. Statistickou zákonitost nelze zásadně redukovat na dynamickou. Statistická zákonitost je jinou formou zachování objektivní zákonitosti, a to nejen v přírodě, ale také ve společnosti. Viz také statistická fyzika; všeobecná souvislost jevů; zákon.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 8. 2024
Autor: -red-