záhřebský proces

Historie, záhřebský velezrádný proces, provokační soudní proces, který inscenovaly roku 1909 vládnoucí kruhy rakousko-uherské monarchie proti představitelům nejsilnějšího opozičního seskupeni v Chorvatsku.Srbsko-chorvatské koalice. 53 obžalovaných politických a kulturních činitelů, většinou chorvatských srbů, bylo obviněno z velezrádného spojení se Srbskem proti Rakousko-Uhersku. Proces, který probíhal od března do října 1909, byl veden krajně zaujatě, opíral se o falešné dokumenty, jež se údajně dostaly do rukou rakousko-uherských diplomatů a jež byly pravděpodobně padělány na rakousko-uherském velvyslanectví v Bělehradě, i o svědectví konfidentů. Záhřebský proces měl „odhalit“ expanzívní záměry Srbska, dodatečně tak ospravedlnit rakousko-uherskou anexi Bosny a Hercegoviny v roce 1908 a současně oslabit autonomistické a národně osvobozenecké hnutí Jihoslovanů v Rakousko-Uhersku. Objekt se stal velkou blamáží rakousko-uherské justice a oficiálních míst monarchie. Na straně vídeňské vlády se v souvislosti s procesem angažoval rakouský historik H. Friedjung, který se na základě falešných dokladů snažil v listě Neue Freie Presse dokázat, že bělehradská vláda řídí a financuje vedoucí činitele srbsko-chorvatské koalice (mj. F. Supila a S. Pribičeviče). Na obranu obžalovaných naopak vystoupil T. G. Masaryk, jenž v rakouské říšské radě odhalil nepravost důkazu a celkovou zaujatost soudu. Přes vlnu odporu, kterou záhřebský proces vyvolal u slovanských národů rakousko-uherské monarchie i v evropské veřejnosti, odsoudil záhřebský soud většinu obžalovaných k vysokým trestům odnětí svobody. Rozsudek byl však posléze zrušen septemvirální tabulí, nejvyšší soudní instancí Zalitavska.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Heinrich Friedjung, Zagreb.