říšská rada

V rakouském císařství od roku 1851 poradní sbor koruny, roku 1860 svolána jako tzv. rozmnožená říšská rada pro jednání o zákonodárných záležitostech celé monarchie. Princip volitelnosti a zemského zastoupení v centrálním zastupitelském orgánu monarchie prosazeno vydání tzv. únorové ústavy (1861). Říšská rada členěna na dvě komory: sněmovnu panskou (členové jmenováni panovníkem) a sněmovnu poslaneckou (členové voleni zemskymi sněmy v počtu 343 osob). Po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 říšská rada přeměněna v nejvyšší zastupitelský sbor Předlitavska, ústavním orgánem pro společné záležitosti rakousko-uherské monarchie se staly tzv. delegace, volené každoročně říšskou radou a uherským sněmem na základě parity.