Württembersko

Místa a oblasti

[Virtembersko], historické území v Německu, východní část Bádenska-Württemberska. Původně (11. století ) nevelké panství pánů (od roku 1135 hrabat) z Wirdebercha (Württemberga), kteří využili bojů mezi Štaufy a Welfy k získáni dalších lén švábského vévodství; jejich rodovou moc upevnili Eberhard I. a Eberhard II. Od roku 1482 hlavní město Stuttgart; roku 1495 bylo Württembersko povýšeno na vévodství. Vévoda Ulrich (1487–1550, vládl v letech 1503–1519 a od roku 1534) vystupoval tvrdě proti sedlákům (1514) a nižší šlechtě (1515) a byl vypuzen ze země vojskem švábského spolku; v letech 1520–1534 vládli ve Württembersku Habsburkové. Ulrich se pokusil využít proti ním vzbouřených sedláků za německo-selské války. V roce 1534 převzal Ulrich Württembersko jako rakouské léno (tím do 1599), v roce 1535 zahájil reformaci. V 2. polovině 16. století rozkvět univerzity v Tübingenu jako centra luterství. Za třicetileté války Württembersko zpustošeno, vláda domácí dynastie obnovena vestfálským mírem z roku 1648. Hospodářský a kulturní vzestup vévodství v 18. století, roku 1770 si vybojovaly stavy Württemberska politickou moc. Od roku 1803 kurfiřství. V roce 1805 se Württembersko spojilo s Napoleanem I. stalo se královstvím a získalo sousední feudální panství a města (Esslingen, Heilbronn, Ulm). V roce 1816 vstoupilo do německého spolku, roku 1834 do německého celního spolku. V 1. polovině 19. století počátek industrializace, v letech 1848–1849 revoluce. Od roku 1871 součást Německa (bylo třetím největším státem německého císařství). Roku 1918 abdikoval král. V roce 1945 vznikla v americké okupační zóně země Württembersko-Bádensko a v letech 1946–1947 ve francouzské zóně Württembersko-Hohenzollernsko. Roku 1952 se obě spojily se zemí Bádensko (francouzská zóna) v zemi Bádensko-Württembersko.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 6. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: kurfiřti.