vzájemný vztah

Vztah mezi předměty, procesy a vlastnostmi objektivní reality. Protože dané objekty a jejich vlastnosti existují reálně, jsou i vztahy mezi nimi objektivní a nezávislé na vědomi subjektu, který je však poznává a přetváří. Vztahy mohou být materiální nebo ideální, a to podle toho, zda objekty, které jsou navzájem ve vztahu, jsou materiální nebo ideální; ideální vzájemné vztahy však nejsou volné výtvory lidského rozumu, nýbrž jsou to odrazy odpovídajících materiálních vztahů. Materialistické pojetí objektivity vzájemných vztahů je přímo spojeno s jinými základními materiálními poznatky: s myšlenkou materiální jednoty světa, s primátem hmoty nad vědomím aj. Vzájemný vztah je zprostředkován vzájemným působením mezi objekty. Jeho fundamentální formou je kauzalita jako přímé a konkrétní zprostředkování vzájemného vztahu. V každém komplexu kauzálního vztahu se dají rozlišit další formy objektivního vzájemného vztahu: prosazování nutnosti v náhodném, uskutečňování možnosti, formování obsahů. Hlubší průnik do podstaty vzájemných vztahů odhaluje dialektické rozpory jako zdroje změny, vývoje a přechodu k novým, vyšším kvalitám jako formám vzájemného vztahu. Filozofickou teorií vzájemného vztahu je dialektický determinismus jako podstatná část materialistické dialektiky. Idealistická filozofie považuje vzájemný vztah zpravidla za vytvořené vědomím, za subjektivní danosti nebo za samostatně existující ideální entity. Pro subjektivní idealismus Berkeleyova typu, podle něhož objektivně reálné věci existuji jen potud, pokud jsou vnímány subjektem, jsou také vztahy mezi nimi pouze vztahy mezi subjektivními obsahy počitků, resp. vědomí. Naproti tomu objektivní idealismus vzájemný vztah osamostatňuje, považuje jej sice za entitu existující nezávisle na subjektu, avšak mající ideální povahu. Teprve G. W. F. Hegel ukázal, že vzájemné vztahy zakládají podstatu věcí, procesů, že i u člověka vztahy vůči materiálnímu prostředí mají určující význam pro vznik a vývoj jeho subjektivity. Toto pojetí vzájrmných vztahů přepracoval K. Marx: vzájemné vztahy nejsou něčím vnějším vůči lidem, věcem, procesům, nýbrž mají pro ně konstitutivní význam. Vzájemný vztah může mít různou kvalitu, od prosté koexistence až po antagonistický rozporný vzájemný vztah.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 9. 2006
Autor: -red-