volné kování

Způsob tváření kovů, při kterém se polotovar (válcovaný materiál nebo kovářský ingot) pomocí jednoduchých nástrojů a složitého postu pu mění na výkovek. Ruční kování na kovadlině ztratilo již pnim. význam. Strojní volné kování na pneumatických a parních bucharech a na hydraulických lisech za pomoci kovacích manipulátorů a jeřábů je vhodné pro kusovou a malosériovou výrobu větších součástí. Mezi základní operace volného kování patří pěchování, prodlužování, sekání, osazování a prosazováni, přesazování, děrováni, ohýbání a zkrucování.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: parní buchar, tváření.