tváření

Technologický postup, kterým se vytváří požadovaný tvar součásti plastickou deformací materiálu, nejčastěji kovu. Deformace je vyvolána napětím, které v materiálu působí tvářel nástroj. Tváření kovů je podmíněno jejich tvářitelností, tj. schopnosti plastického přetvoření bez porušení soudržnosti. Technologii tváření lze rozdělit podle různých hledisek, například na tváření za teplu a za studena, na tváření objemové a plošné. Mezi nejpoužívanějši tvářecí technologie patří volné

a zápustkové kování

, válcování

, protlačování

, lisování

, stříhání

, ohýbání

, tažení

, ražení

.