tváření

Technologický postup, kterým se vytváří požadovaný tvar součásti plastickou deformací materiálu, nejčastěji kovu. Deformace je vyvolána napětím, které v materiálu působí tvářel nástroj. Tváření kovů je podmíněno jejich tvářitelností, tj. schopnosti plastického přetvoření bez porušení soudržnosti. Technologii tváření lze rozdělit podle různých hledisek, například na tváření za teplu a za studena, na tváření objemové a plošné. Mezi nejpoužívanějši tvářecí technologie patří volné a zápustkové kování, válcování, protlačování, lisování, stříhání, ohýbání, tažení, ražení.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: hutnictví, výlisek z prášku, záběr.