Vladimir Putin

*7.10.1952 (Leningrad), celým jménem Vladimir Vladimirovič Putin, rusky Владимир Владимирович Путин, agent KGB, ruský politik, premiér a prezident. Vystudoval práva na Leningradské státní univerzitě (1975), v období 1975–1991 u KGB (v letech 1985–1990 na expozituře v Drážďanech). Pak krátce na své univerzitě a následně zahájil politickou kariéru jako předseda výboru pro mezinárodní vztahy petrohradské radnice. Od roku 1996 v Moskvě jako zástupce šéfa kremelského majetku, od roku 1997 šéf prezidentské kanceláře Borise Jelcina

. Od června 1998 šéf kontrarozvědky Federální bezpečnostní služby (FSB), od srpna 1999 premiér. Od března 2000 prezident Ruska, znovu v roce 2004. V této funkci si získal popularitu nejprve rozhodným postupem ve druhé rusko-čečenské válce, poté postupně ovládl domácí politiku. Po roce 2004 prosadil nové zákony zvýhodňující velké politické strany, zpřísňující restrikce vůči nevládním organizacím či měnící pravidla volby gubernátorů, kteří začali podléhat přímému doporučení prezidenta. Prosazoval vliv Kremlu v ekonomice, důrazně odmítal zasahování zahraničí do vnitřních záležitostí Ruska. Díky prokremelské straně Jednotné Rusko, jejíž kandidátku vedl v parlamentních volbách 2007, ovládl i Státní dumu. Další působení ve vládních funkcích: 2008–2012 předseda vlády Ruské fedrace, 2012–2018 prezident Ruské federace, 2018– prezident Ruské federace. U většiny Rusů se těšil vysoké popularitě, americký časopis Time ho v roce 2007 za jeho podíl na stabilizaci Ruska označil za osobnost roku. Naopak časopis Forbes ho označil v roce 2012 za nejnesympatičtějšího člověka na světě a přirovnal ho ke Stalinovi. Putin často využíval ke své propagaci záběry sebe sama z lovu, jízdy na koni, ze zápasu v džudu, při letu na motorovém rogalu apod. Jeho blízkým politickým spolupracovníkem byl Dmitrij Medveděv

, který ho střídal ve funkci prezidenta a premiéra. V roce 2014 nechal obsadit ukrajinský poloostrov Krym ruskými vojáky v neoznačených uniformách a rozpoutal konflikt na východních hranicích Ukrajiny v luhanské a doněcké oblasti. Ustanovil zde dvě separatistická území s loutkovou místní vládou a asi 800 tisícům místních občanů ruské národnosti vydal ruské pasy. Od podzimu 2021 do února 2022 nechal Putin soustředit u hranic s Ukrajinou a na jihu Běloruska velké množství vojenské techniky a podle odhadů 180–200 tisíc vojáků. Po opakovaných pokusech světových a evropských státníků diplomaticky urovnat a řešit jím uměle vyvolanou krizi, uznal jednostranně 21.2.2022 obě separatistické republiky a 24.2.2022 v časných ranních hodinách napadl vojenskou invazí ze tří směrů nezávislý stát – Ukrajinu.