vizigótské království
Říše Vizigótů byl raně feudální státní útvar vytvořený germánskými Vizigóty v období rozpadu západořímské říše v 5. století na území dnešní jižní Francie, Španělska a Portugalska. Zač. 5. století roku 418 si Vizigóti vynutili na západořímských císařích udělení sídel v Aquitánü. Uznávali vnější svrchovanost západořím. říše a jako její spojenci bojovali v letech 415–416 (král Walia) na Pyrenejském poloostrově. Za Theodericha I. získalo vigótské království kolem roku 425 faktickou samostatnost. Hlavním městem byla Tolosa (dnešní Toulouse). Theoderich II. rozšířil panství Vizigótů na Pyrenejský poloostrov a k dalšímu územnímu rozmachu vizigótského království (od Gibraltaru po Loiru a Alpy) došlo za krále Euricha. Porážkou krále Alaricha II. Franky v roce 507 ztratili Vizigóti území na severu od Pyrenejí s výjimkou Septimánie. Centrem vizigótského království se stalo Toledo. Vizigóti zde byli usazeni na principu hospitality (obdrželi od pův. obyvatelů část domů i část polností), v Hispánü v období jejich nadvlády kulminovala dlouhodobá krize pozdně antických měst a posilovaly se feudální vztahy. Vizigótské království, podobně jako většina ostatních tzv. barbarských říší, bylo vnitřně oslabováno odlišnou civilizační úrovní Germánů (hlavně pastevci) a provinciálně římským obyvatelstvem (městská civilizace), různým právem (římským a germánským) a náboženství (katolitští Římané a ariánští Germáni). Římská a vizigótská šlechta postupně splývala. Vojenská moc vizigótského království byla silná ještě za krále Leovigilda (roku 585 dobytí království Svévů, boje s Byzancí), jeho syn Rekkared přestoupil ke katolictví a zákonodárnou činností podporoval splývání iberořímského obyvatelstva a Vizigótů. Na začátku 8. století se negativně projevila nevyzrálost politického systému, vnitřní nejednotnost a vojenská slabost vizigótského království. Po vpádu Arabů a smrti krále Rodericha roku 711 bylo během několika let celé vizigótské království podmaněno arabským vojskem, často za podpory skupin městského obyvatelstva (židé, muslimové). Někteří Vizigóti (Pelayo) uprchli na území Asturie, která se od přelomu 8. a 9. století pokládala za dědice vizigótského království (podobně státy, které se z Asturie v průběhu reconquisty vyvinuly – León, Kastilie a nakonec Spanělsko).
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
29. 6. 2006
Autor: -red-
Odkazující hesla: Aelia Galla Placidia, Andalusie, arianismus, Asturie, Eurich, Francouzi, fueros, Gótové, Jérez de la Frontera, Kantábrové, mozarabové, Navarra, předrománské výtvarné umění, reconquista, Theoderich II., Toulouse.