Vítkovci

Šlechta

Český šlechtický rod; zakladatelem jeho politické a majetkové moci byl Vítek z Prčice, jehož potomci patřili od konce 12. do začátku 17. století k představitelům českého panstva a českého feudálního státu. Podle heraldické pověsti rozdělil Vítek z Prčice svůj majetek mezi svých 5 synů a přidělil jim znak pětilisté růže v různých barvách. Jeho synové se skutečně na přelomu 12. a 13. století majetkově rozdělili a stali se zakladateli hlavních linií pánů erbu růže: Vítek Starší větve krumlovské (nejvýznamnější představitel Záviš z Falkenštejna ), Jindřich z Hradce pánů z Hradce, Vítek Mladší větve rožmberské a Vítek z Klokot (syn nebo synovec Vítka z Prčice) větve třeboňsko-landštejnské. Oddělení dalších linií Vítkovců (páni z Kosovy Hory, z Ústí, ze Stráže, z Borotína) nelze písemně přesněji doložit. Majetková základna Vítkovců se rozvíjela v jižních Čechách, kde se Vítkovci podíleli na přelomu 12. a 13. století na kolonizaci a hospodářském využití tehdy vedlejších oblastí přemyslovského státu. Jejich zázemím byly majetky v oblasti Sedlčanska (Prčice), dolního povodí Lužnice (Veselí) a v Budějovické pánvi. Do 2. poloviny 13. století ovládli rozsáhlou kolonizační pohraniční oblast v prostoru od Šumavy po jižní Moravu, v níž vznikla hlavní centra vítkovskych rodových dominií (Rožmberk, Český Krumlov, Nové Hrady, Třeboň, Jindřichův Hradec, Telč); zároveň Vítkovci pronikli majetkově za hranice českého státu do Podunají (Raabs, Falkenštejn, Haslach). V období vlády Přemyslovců vystupovali Vítkovci v politických záležitostech solidárně; to se projevilo zejména za dvou odbojů v období1276–1277 a 1289–1290 proti královské moci, která se snažila po polovině13. století rozšířit svou pozici v jižních Cechách (založení kláštera Zlatá Koruna a královského města Českých Budějovic). Viz také (z) Hradce; (z) Landštejna; Rožmberkové; (ze) Stráže.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Opavsko, Přemysl II. Otakar, Rožmberkové, vídeňský mír, Vítek Starší, z Hradce, z Landštejna, ze Stráže.